V průběhu roku ministerstvo mimo jiné využívalo příznivých podmínek na trhu a prodávalo krátkodobě státní dluhopisy někdy i za záporný úrok. To znamená, že investoři v podstatě platí státu za to, že mu půjčují peníze.
Dokumentu zároveň potvrdil údaje MF z počátku října, podle kterých státní dluh za tři čtvrtletí letošního roku klesl o 3,3 miliardy korun na 1,61 bilionu korun. Podle úřadu se tak podle očekávání vyrovnal letošní krátkodobý růst státního dluhu. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh zhruba 152.000 korun.
Ekonom Komerční banky Marek Dřímal již dříve upozornil, že MF docílilo snížení dluhu tak, že naplánovalo pro druhé a třetí čtvrtletí velmi nízké emise státních dluhopisů. \"Zároveň všechny pokladniční poukázky (velmi krátkodobé dluhopisy), ze kterých ministerstvo profitovalo díky záporným výnosům, byly prodávány jen se splatnostmi do konce září,\" uvedl.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Vývoj státního dluhu: Rok Státní dluh (v mld. Kč) 1993 158,8 1994 157,3 1995 154,4 1996 155,2 1997 173,1 1998 194,7 1999 228,4 2000 289,3 2001 345,0 2002 395,9 2003 493,2 2004 592,9 2005 691,2 2006 802,5 2007 892,3 2008 999,5 2009 1178,2 2010 1344,1 2011 1499,4 2012 1667,6 2013 1683,3 2014 1663,7 2015 1673,0 2016 1613,4 1.-3. čtvrtletí 2017 1610,1
Zdroj: MF