Celkové příjmy obcí, kterých je v Česku 6248, činily 216 miliard korun, což je meziroční růst o 11,2 miliardy korun. Výdaje obcí meziročně stouply o 19,8 miliardy na 184,3 miliardy korun.
Celkové příjmy krajů meziročně stouply o 6,9 miliardy na 141,7 miliardy korun, výdaje vzrostly o deset miliard na 129,7 miliardy korun. Za vyššími příjmy krajů i obcí byl především růst daňových příjmů.
Příjmy obcí a krajů jsou tvořeny například penězi ze sdílených daní, mezi které patří daň z přidané hodnoty, daně z nemovitosti nebo daně z příjmu. Dále dostávají peníze ze státního rozpočtu například na činnosti související s rozšířenou působností obcí nebo kraje nově na financování sociálních služeb.
Celkové konsolidované příjmy obcí, krajů, dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti za tři čtvrtletí stouply meziročně o 15,2 miliardy na 355,5 miliardy korun. Výdaje stouply o 27,8 miliardy na 311,2 miliardy korun. Hospodaření územních rozpočtů tak za tři čtvrtletí skončilo s přebytkem 44,3 miliardy korun, což je meziroční pokles o 12,6 miliardy korun.
Meziroční srovnání souhrnných výsledků podle MF výrazně ovlivňuje změna postavení a činnosti regionálních rad, která souvisí s přechodem na nové programové období 2014 až 2020. V rámci předchozího období bylo hlavním úkolem regionálních rad spravovat peníze z fondů EU prostřednictvím regionálních operačních programů. To znamenalo značné objemy příjmů a výdajů, které procházely jejich rozpočty. Letos finance z regionálních operačních programů již neproplácejí. \"To se promítá nejen ve výrazném poklesu příjmů a výdajů regionálních rad, ale současně ovlivňuje i výši příjmů a výdajů územních rozpočtů celkem,\" uvedl úřad.
Vývoj příjmů a výdajů územních rozpočtů (v mil. Kč):
Kraje 1.-3. čtvrtletí 2017 1.-3. čtvrtletí 2016 příjmy 141.727,17 134.783,13 výdaje 129.731,22 119.698,86 saldo 11.995,96 15.084,27 Obce příjmy 216.023,24 204.846,32 výdaje 184.263,12 164.450,45 saldo 31.760,12 40.395,87
Zdroj: MF