\"Transakce podléhá schválení bulharským úřadem pro ochranu hospodářské soutěže,\" uvedl dnes mluvčí. ČEZ provoz elektrárny zastavil od začátku předloňského roku kvůli tomu, že Bulharsko nezískalo od Evropské unie povolení ani pro krátkodobý provoz elektrárny. Země o něj usilovala, když zařízení nesplňovalo evropské ekologické limity. Na podzim roku 2014 ČEZ oznámil, že se s bulharskou státní energetickou společností Bulgarian Energy Holding nedohodl na financování modernizace elektrárny.
ČEZ chce odejít z Bulharska kvůli dlouhotrvajícím sporům s místními úřady, a protože se chce soustředit na Česko a střední Evropu a obnovitelné zdroje energie v zemích jako jsou Německo a Francie. Loni ČEZ zahájil mezinárodní arbitráž proti bulharské vládě.
K zahájení arbitráže s Bulharskem se firma podle tehdejšího vyjádření rozhodla po zásazích bulharských institucí poškozujících podnikání ČEZ v zemi a kvůli dlouhodobě se nezlepšující kritické situaci na tamním energetickém trhu. Firma vznesla nároky v řádu stovek milionů eur.
ČEZ v září uvedl, že na užším seznamu zájemců o koupi majetku v Bulharsku je pět uchazečů. Majetek ČEZ v Bulharsku zahrnuje kromě elektrárny Varna distribuci elektřiny a výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tři zájemci měli zájem o celý balíček, jeden pouze o elektrárnu a další o vše bez elektrárny. O prodeji chce ČEZ rozhodnout do konce roku. ČEZ v Bulharsku nadále hledá kupce pro společnosti CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, CEZ Razpredelenie Bulgaria, CEZ Trade Bulgaria a Free Energy Project Oreshets.
Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie. Firma podle výroční zprávy ČEZ loni vykázala čistý zisk 343 milionů korun. Provozní výnosy činily 5,6 miliardy korun.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Na bulharský trh vstoupila firma v roce 2004. Její distribuční i prodejní společnost zde obsluhuje přibližně tři miliony zákazníků, zejména v západní části země.