Předseda Evropské rady Donald Tusk sezval na polovinu prosince do Bruselu šéfy států a vlád zemí eurozóny, ovšem v \"otevřeném formátu\". Jak dnes ČTK řekl Tuskův mluvčí Preben Aamann, jsou na summit zvány - kromě zemí eurozóny - také všechny státy, jež se připojily k unijnímu fiskálnímu paktu z roku 2012, nebo které \"by tak mohly učinit\".
Bez této poslední poznámky by se věc netýkala Česka, kde vláda v roce 2014 přistoupení schválila, ale stále chybí ratifikace, a také Chorvatska, které do unie vstoupilo až v roce 2013. Ministr Pilný a jeho chorvatský kolega Zdravko Marić se proto v pondělí zúčastní jako pozorovatelé.
Jednání euroskupiny bude přípravnou debatou před prosincovým summitem. Hlavním tématem budou možnosti dalšího prohlubování evropské hospodářské a měnové unie a možné institucionální změny eurozóny. Podle informovaného představitele eurozóny se má jednat o bankovní unii, hlavně o trvajících rozdílných pohledech na možnost společného evropského pojištění vkladů, ale také o fiskální kapacitě eurozóny. Myšlenku samostatného rozpočtu eurozóny zmínil nedávno například francouzský prezident Emmanuel Macron, pohledy zemí EU na takovou možnost jsou ale zatím velmi odlišné.
Tusk chce v prosinci debatu zahájit tak, aby mohla výrazněji pokročit přibližně do poloviny roku 2018. \"V pondělí ještě rozhodně nemůžeme a nebudeme nic vařit. Budeme si rovnat a připravovat stůl předtím, než se o hodně později vařit rozhodneme,\" komentoval nynější stav jednání dobře informovaný představitel eurozóny.
\"Očekáváme možnost vyjádřit se k prohlubování měnové unie v rovnocenném formátu,\" řekl dnes zdroj z české strany obeznámený s přípravou schůzky.
Tusk summit na polovinu prosince svolal právě kvůli stále intenzivnější diskusi o další podobě evropské integrace. Pro státy jako je Francie by se přitom právě eurozóna mohla stát oním jádrem, kolem kterého by se další sbližování evropských zemí rozvíjelo.
Podobný pohled se ale příliš nelíbí představitelům EU, jako je například šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, kteří se obávají dělících čar v Evropě. Juncker proto v polovině září vybídl k přijetí eura všechny unijní země a přišel s představou finančního nástroje, který by mohl přechod usnadnit.
Také šéf unijních summitů Donald Tusk, bývalý polský premiér, už varoval, že hlubší integrace eurozóny bez účasti ostatních zemí by jen prohloubila příkopy mezi státy unie. Proto tedy k prosincové diskusi na summitu, který bude oficiálně setkáním šéfů států a vlád eurozóny, vyzval všechny unijní země, kromě odcházející Británie.
Česká republika, která má z unijních smluv povinnost euro přijmout, si zatím ani nestanovila termín, kdy do eurozóny vstoupí. Podobný krok navíc teď nemá podporu české veřejnosti. V létě ale vláda oznámila, že by se při debatách o změnách eurozóny mohl pro státy jako je Česká republika na jednáních euroskupiny ustavit pozorovatelský status.
V úterý budou v Bruselu ministři financí členských zemí EU diskutovat na svém obvyklém setkání.