Případ je důležitý i tím, že jde o první rozhodnutí antimonopolního úřadu v oblasti významné tržní síly, které přezkoumal soud. V minulosti totiž panovaly nejasnosti jak zákon, který měl hlídat řetězce, vykládat. Odborníci kvalitu zákona kritizovali.
\"Legislativně technická úroveň zákona o významné tržní síle vykazuje velké slabiny a nedostatky a ve svém důsledku umožňuje vícero výkladů pojmu významné tržní síly,\" uvedl loni Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí. ÚOHS použil absolutní výklad. V případě pochybností, které vyplývají z nejasného zákona, měl ale úřad prý zvolit výklad mírnější. S tím ÚOHS nesouhlasil, a proto se případ dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu.
Antimonopolní úřad dal původně Kauflandu pokutu 13 milionů, po odvolání firmy ji ale zvedl na více než 22 milionů. Firma podle ÚOHS porušila zákon, když sjednávala s nadpoloviční většinou svých dodavatelů zemědělských a potravinářských produktů platební lhůty delší než 30 dní a platby takto i realizovala.
Obchodní řetězec dál sjednával s 95 procenty svých dodavatelů zemědělských a potravinářských produktů pro případ postoupení pohledávky třetím osobám povinnost hradit vedle nákladů spojených se zpracováním této agendy ještě poplatek v čtyřprocentní výši pohledávky. \"Současně Kaufland pro případ úhrady faktur dodavatelům před lhůtou splatnosti účtoval takzvané dodatečné skonto ve výši 0,5 procenta z předčasně uhrazené faktury za každý započatý týden, o který byla faktura dříve uhrazena,\" uvedl už dříve místopředseda ÚOHS Hynek Brom.
Zákon o významné tržní síle platí od roku 2010. Odborníci ho od počátku kritizovali. Zabývala se jím i Evropská komise, řízení s Českem ale nezahájila. Potravinářská komora v minulosti uváděla, že řetězce díky zákonu začaly dodržovat třicetidenní lhůty splatnosti.