Podle českého ministra financí Ivana Pilného dnes jeho kolegové, například francouzský ministr Bruno Le Maire, právě potřebu reálných sankcí zdůrazňovali. \"Ty by se týkaly přístupu třeba k evropským fondům a dalším nástrojům,\" uvedl český ministr.
Česká republika s návrhy problém nemá, ministr ale právě u otázky možných sankcí vůči daňovým rájům debatu v prosinci očekává. Sankce, například nemožnost přístupu k penězům z Evropské investiční banky (EIB), nemohou být likvidační v případě zemí, které mají jen malé problémy.
Téma daňových úniků probírala dnešní ministerská schůzka mimořádně, v souvislosti s několik dní starým zveřejněním dokumentů Paradise Papers. Velké množství uniklých finančních dokumentů podle Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) ukazuje, jak vlivní a velmi bohatí lidé tajně investují obrovské sumy v daňových rájích.
Výjimkou není podle zjištění ICIJ ani soukromý majetek britské královny Alžběty II. Databáze obsahuje 13,4 milionu dokumentů, z nichž většina pochází od dvou velkých firem pohybujících se ve světě offshoreových financí.
Na vzniku černé listiny ale EU pracuje už od loňského roku. Už před více než rokem zveřejnila seznam přibližně 90 zemí, u nichž podle expertů existovalo větší riziko vyhýbání se daňovým povinnostem. Státy už se také dohodly, podle jakých kritérií budou případně \"nespolupracující daňové jurisdikce\" posuzovat. V úvahu mají být brány daňová transparentnost, spravedlivá podoba zdanění a doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) týkající se problematiky boje se snižováním daňových základů a přesunování zisků.
Mezi devadesátkou zemí byly jak státy běžně označované za daňové ráje, tak i vyspělé ekonomiky včetně například Spojených států nebo Austrálie. Na tyto země se v únoru EU písemně obrátila s výzvou, aby s unií v boji proti daňovým únikům spolupracovat začaly. Na odpovědi teď EU podle diplomatů čeká, přibližně do poloviny listopadu. Pak začne být sestavován konkrétní seznam, který bude zřejmě čítat několik desítek států.
V prosinci také očekává Toomas Toniste, ministr financí předsednického Estonska, dohodu na návrhu upravujícím výběr daně z přidané hodnoty (DPH) u elektronického obchodování. Dnes ještě země shodu nenašly.