\"Vývoj cen tepla v roce 2018 bude velmi podobný jako v předcházejících třech letech. Ceny tepla vyrobeného z uhlí budou převážně stagnovat nebo vykážou jen mírný meziroční nárůst do úrovně inflace. V případě tepla vyrobeného ze zemního plynu očekáváme stagnaci a v některých případech i pokles ceny,\" uvedl ředitel sdružení Martin Hájek.
Průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 gigajoulů (GJ) tepla. Sdružení uvedlo, že současná průměrná cena tepla z uhlí činí zhruba 570 Kč/GJ, ze zemního plynu pak asi 615 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 14 až 16 tisíc korun. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty.
Kaufmann podotkl, že ceny tepla se daří držet na přijatelné úrovni, přestože teplárny masivně investují do modernizace svých provozů a snižování emisí znečišťujících látek. \"Od roku 2013 do konce loňského roku investovaly teplárny již téměř 19 miliard korun a letos budou proinvestovány další nemalé prostředky. Ke stabilizaci cen tepla přispívají i rekonstrukce tepelných sítí, letos se podařilo nahradit více než 15 kilometrů tras parních rozvodů hospodárnějšími horkovodními či teplovodními rozvody,\" dodal.
Podle dat sdružení zásobují teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny teplem pro vytápění a ohřev teplé vody přes 1,7 milionu českých domácností. Zhruba 55 procent tepla pro tuzemské byty se v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších přibližně sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, druhotných zdrojů energie a ostatních paliv.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,3 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům.