Životní vs. existenční minimum: jaký je v tom rozdíl?

Životní minimum (podobně jako existenční) je hlavním ukazatelem nároku na státní sociální podporu a ostatní dávky, na což odkazuje i zákon č. 117/1995 Sb. Abyste poté získali přídavky nebo příspěvky od státu, bude třeba, aby čisté příjmy domácnosti anebo jedné samostatné osoby nedosahovaly určitého násobku životního minima. U přídavku na dítě je to pak např. 2,4 násobek.

Co je životní minimum?

Jedná se o společensky přijatelnou hranici čistých příjmů k zajištění obživy a základních životních potřeb, které lze uspokojit o něco více než jen v rámci přežití. Přesto nezahrnuje náklady na bydlení. Na základě zákona 111/2006 Sb. je pak hlavním faktorem při posuzování hmotné nouze. Běžně je také využíváno v soudní praxi v případě exekuce, kde se na základě jeho hodnoty stanovuje např. nezabavitelná částka anebo výpočet alimentů. Jeho výše se pak od roku 2012 nezměnila.

Jestliže chcete provést výpočet životního minima vlastní rodiny, bude třeba do součtu zahrnout všechny dospělé osoby a nezaopatřené děti v jedné domácnosti. Při posuzování nároku na státní sociální dávky a ocitnutí se v hmotné nouzi je pak srovnáváno s reálnými čistými příjmy domácnosti.

Co je existenční minimum?

Bylo zavedeno teprve v roce 2017 a v podstatě představuje minimální hranici čistých příjmů, prostřednictvím kterých bude třeba pokrýt základní životní potřeby. Nikoliv ale na společenské nebo důstojné úrovni. Pouze tak, aby jedinec přežil. Dobré je také zmínit, že do něj nespadají nezbytné náklady na bydlení.

Nelze jej navíc uplatnit u nezaopatřeného dítěte do 26 let, invalidního (pouze ve 3. stupni) i starobního důchodce anebo osoby starší 68 let.

Existenční minimum je pak namísto životního minima využíváno především u osob, které se dožadují pomoci v hmotné nouzi, ale zároveň se nijak nesnaží navýšit vlastní příjmy* (odmítají pracovní nabídky, nehledají si práci atd.), byli vyhozeni z práce za hrubý přestupek anebo dluží výživné pro nezaopatřené dítě. Právě na ně pak bude uplatňována zhruba o třetinu nižší částka než u ,,spořádanějších“ žadatelů.

*Pokud by osoba mohla prokazatelně doložit, že se začala zajímat o zajištění si vyšších příjmů (přijetí pracovní nabídky, brigády apod.), její uplatňované existenční minimum se může navýšit.

Kdo je v hmotné nouzi?

V hmotné nouzi může být pouze osoba anebo i celá rodina, která nemá dostatečné příjmy a majetkové poměry, což členům domácnosti neumožňuje uspokojit základní životní potřeby na takové úrovni, aby byla dostatečně přijatelná i po sociální stránce. To vše samozřejmě za předpokladu, že členové domácnosti nejsou schopni odvrátit krizi sami. Důležité ale je, aby se o to alespoň pokoušeli, tzn. měli pracovní poměr, brigádu, samostatně výdělečnou činnost (s nedostatečným nebo aktuálně žádným výdělkem) anebo byli vedeni jako uchazeči o zaměstnání v evidenci na Úřadu práce.

V hmotné nouzi poté není osoba:

• Která je vedena na Úřadu práce, ale bez vážnějšího důvodu odmítla krátkodobé zaměstnání anebo si odmítla hledat práci a neprojevuje žádnou snahu zvýšit si své příjmy.
• Které nevznikl nárok na nemocenskou v plné výši nebo vůbec, protože si úraz/nemoc způsobila úmyslně.
• Která je OSVČ, jejíž příjem po odečtení přiměřených nákladů nedosahuje na částku pro živobytí kvůli nepřihlášení se k nemocenskému pojištění.
• Které byla uložena sankce za nedodržování a zanedbávání povinné školní docházky u dítěte.
• Která je ve vazbě anebo nastoupila do výkonu trestu.

Čtěte také:

Kdy máte nárok na mimořádnou okamžitou pomoc?

Co je dobré vědět o doplatcích na bydlení?

Kde žádat o sociální dávky?

O státní sociální podporu a pomoc v hmotné nouzi můžete zažádat na krajské pobočce Úřadu práce. Elektronický formulář pak lze stáhnout a vytisknout na portále MPVS. Žádost byste také měli najít i na ÚP. S sebou si vezměte platný průkaz totožnosti a počítejte s tím, že po vás budou vyžadovat i doklady o příjmech a majetkových poměrech.