Údaje zahrnují elektrické bateriové vozy a takzvaná plug-in hybridní auta. Ta jsou poháněna elektromotorem dobíjeným z běžné elektrické sítě a vedle toho mají malý spalovací motor, který po vybití baterie může vyrábět elektřinu pro další jízdu.
Čína se na celkovém prodeji podílela více než polovinou, zřejmě i proto, že prodej v Číně podporují vládní pobídky. Druhým největším trhem pro elektrické vozy byla Evropa, která na celkovém trhu měla podíl 24 procent. Následovala Severní Amerika.
\"Čínská vláda se velmi zaměřuje na posílení prodeje elektrických vozů,\" řekla analytička Aleksandra O\'Donovanová, která se na zprávě podílela a která se v BNEF věnuje dopravě. Jedním z důvodů, proč vláda v Pekingu tento segment podporuje, je podle O\'Donovanové úroveň znečištění ve městech. Druhým důvodem je pak snaha Číny vytvořit domácí \"hrdiny\", kteří jsou konkurenceschopní na globálním trhu.
BNEF očekává, že prodej elektromobilů za celý rok poprvé překoná jeden milion vozů. Růst trhu elektrifikované dopravy začíná nabírat tempo, protože dobíjecí infrastruktura se stává dostupnější a výrobci přicházejí s novými modely s delším dojezdem. Letos oznámilo plány výroby elektrické verze svých vozů v příštích letech mnoho zavedených automobilek, od firmy Jaguar Land Rover až po společnost Volvo Cars.
Některé vlády také oznámily cíle pro čistší dopravu, částečně i v reakci na emisní skandál Volkswagenu. Francie a Británie chtějí zakázat prodej nových vozů s benzinovým a naftovým motorem do roku 2040. Nizozemsko plánuje, že všechny nové vozy prodané do roku 2030 budou bez emisí. Svůj vlastní zákaz prodeje aut se spalovacím motorem zvažuje i Čína, která je největším automobilovým trhem světa.