EK: V zemědělské politice EU by měly mít větší slovo členské země

Podpora zemědělců bude podle komise nadále pokračovat formou přímých plateb. Její dnešní sdělení jen stručně představuje možnosti, jak zajistit, aby tato podpora byla spravedlivá a lépe cílená.

\"Proč by italský zemědělec měl plnit stejné požadavky na ochranu životního prostředí jako finský zemědělec, když oba hospodaří za velmi odlišných podmínek?\", poznamenala dnes komise v podkladových materiálech pro média. Takové uznání je podle unijní exekutivy \"pragmatický krok\", který neznamená \"opětovnou nacionalizaci zemědělské politiky\".

Každá členská země EU by měla v budoucnu vytvářet vlastní \"strategický plán\" toho, jak chce společně domluvené základní cíle v obou takzvaných pilířích zemědělské politiky reálně naplnit. První pilíř představují přímé platby zemědělcům a případná tržní opatření, druhým je podpora rozvoje zemědělských oblastí.

Plány bude schvalovat komise, která zajistí, že navrhovaná opatření nebudou \"evidentně chybná nebo nepřiměřená\" a bude se snažit bránit nadměrné regulaci. Hlavní pozornost má být následně věnována reálně dosaženému pokroku a tomu, jaký skutečný efekt mají vynaložené peníze.

\"Společná zemědělská politika je naším každodenním chlebem už od roku 1962. Musíme zajistit, aby i nadále fungovala tak, aby byly našim spotřebitelům dodávány zdravé a chutné potraviny a aby byla ve venkovských oblastech zaručena zaměstnanost a růst,\" uvedl dnes místopředseda komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice s konkurenceschopnost Jyrki Katainen.

Podle eurokomisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Phila Hogana změny zajistí, že společná zemědělská politika splní ty cíle, které se před státy unie nově objevují. Zmínil potřebu inteligentního a odolného zemědělského odvětví, lepší péči o životní prostředí či boj proti klimatickým změnám a také posílení sociálně-ekonomických struktur venkovských oblastí.

Komise dnes upozornila, že dopady, které má změna klimatu a tlak na přírodní zdroje na zemědělství a produkci potravin, se budou projevovat i nadále. Budoucí zemědělská politika by se proto měla soustřeďovat také na účinné využívání zdrojů a ochranu životního prostředí.

Mezi plány nechybí ani podpora využívání moderních technologií, snaha podpořit mladé lidi, aby se věnovali zemědělství. Zmíněna je také potřeba propojit zemědělskou politiku s dalšími unijními a globálními agendami, ať už jde o obchod, migraci či udržitelný rozvoj.

V EU zemědělci hospodaří na 179 milionech hektarů, zemědělská půda včetně přirozených pastvin podle statistik komise představuje 48 procent rozlohy bloku. Práci sektor zemědělství a související potravinářství dává zhruba 44 milionům lidí.