Pravomoci prezidenta: co všechno může a jaký má plat?

Prezident je v České republice zvolen v přímých volbách. Ty jsou v tomto případě dvoukolové a rozhodnuto bude na základě počtu hlasů občanů ČR. Po zvolení pak musí nová hlava státu složit slib, aby mohlo dojít k nastoupení do výkonu funkce.

Jaké má prezident pravomoci?

O této tématice hovoří Ústavní zákon z 1. 1. 1993. Málokdo pak ale například ví, že prezident je u nás i vrchní velitel ozbrojených složek a vlastní jeden ze sedmi klíčů ode dveří, za kterými se skrývají české korunovační klenoty. Mezi jeho další pravomoci patří:

• Zastupování státu
• Jmenovat, odvolávat, svolávat a rozpouštět Poslaneckou sněmovnu
• Jmenovat soudce, předsedu a místopředsedu Ústavního i Nejvyššího soudu
• Jmenovat a odvolávat předsedy vlády a přijímat demise
• Jmenovat prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu
• Jmenovat členy bankovní rady České národní banky
• Jmenovat a povyšovat generály
• Podepisovat zákony anebo vracet Parlamentu zpět přijaté zákony kromě ústavních.
• Udělovat státní vyznamenání
• Udělovat milost a amnestii
• Nařizovat ukončení trestního řízení a zahlazovat odsouzení
• Vyhlašovat volby do Poslanecké sněmovny, Senátu a zastupitelství obcí
• A další.

Některé pravomoci jsou možné pouze s kontrasignací, což jednoduše řečeno znamená, že pouze s podpisem předsedy vlády či tímto úkolem pověřeného člena vlády. V jiném případě nedojde k jejich platnosti.

Amnestie vs. milost

Jde o speciální pravomoc, která ve výjimečných případech umožňuje prezidentovi odpouštět. Tím je myšleno především zmírnění trestu u vězně anebo ukončení výkonu trestu. Děje se tak především individuálně a především na základě vážné nemoci delikventa. O milost si navíc může osoba ve výkonu trestu pokusit zažádat sama.

Amnestie na rozdíl od milosti musí být vyhlášená pouze se spolupodpisem předsedy vlády. Díky jejímu vyhlášení pak mohou být hromadně snižovány nebo promíjeny tresty vězňům. Může se pak jednat i o konkrétní případ přestupku, za který bude hromadně snížen trest.

Opravdu nemůže být trestně stíhán?

Jednou z prezidentských výhod je imunita neboli nestíhatelnost. Ta trvá od začátku do konce funkčního období, poté automaticky zaniká. Hlava státu nesmí být během výkonu funkce stíhána za přestupy, trestné činy a ani jiné delikty. I přesto zde můžeme najít výjimky, za které může být prezident souzen. Jsou jimi:

• Velezrada
• Porušení ústavy
• Porušení ústavního pořádku

Díky odsouzení pak může zůstat Úřad prezidenta dokonce i neobsazen. Dále zůstane hrad bez hlavy státu v případě, kdy prezident není schopen ze závažných důvodů vykonávat funkci, vzdá se funkce, anebo když jeho funkční období skončí a jeho následovník ještě stále nesložil řádně slib.

Jaký má prezident plat?

Málokdo to přesně ví, ale každý by ho chtěl mít. V roce 2016 Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělilo, že se jedná o částku 219 000 Kč. To ale není vše. Náleží mu navíc i 204 000 Kč, což funguje jako víceúčelová paušální náhrada, která slouží na uhrazení výdajů za administrativu nebo na reprezentaci. Dále má také právo i na tzv. naturální požitky. Tím je myšlen především nárok na využívání sídla prezidenta, ale i služebního vozidla bez ohledu na to, zda má být využito k výkonu funkce anebo k osobním účelům. Navíc má také nárok na úhradu veškerých zdravotních služeb.

Na základě zákona č. 48/2004 Sb. má pak prezident právo i na doživotní rentu po ukončení funkčního období. Ta činí 50 000 Kč + dalších 50 000 Kč opět v rámci paušálové náhrady. Dále mu je navíc také zajištěna i doživotní ochrana.

Čtěte také:

Kolik stojí prezidentská kampaň?

Jak se stát prezidentem snadno a rychle