Ministerstvo plánuje na rychlostní tratě pustit nákladní dopravu

Úseky se smíšeným provozem připadají v úvahu například na trasách mezi Prahou a Berounem, Ústím nad Labem a Drážďany, Brnem a Přerovem, nebo v úseku mezi Vranovicemi a Břeclaví, uvedl Sosna. Naopak na hlavní vnitrostátní trati mezi Prahou a Brnem nákladní vlaky na vysokorychlostní trať smět nebudou. Tu chce ministerstvo v maximální míře využít pro osobní dopravu.

Zatímco vysokorychlostními úseky pouze pro osobní dopravu budou moci vlaky projíždět rychlostmi převyšujícími 300 kilometrů v hodině, smíšené trati budou podle zkušeností z ciziny projektovány na maximální rychlost 250 kilometrů v hodině. Důvodem pro vznik smíšených tras je požadavek nákladních dopravců.

Nově vzniklá časová okna na běžné železnici plánuje ministerstvo dopravy zaplnit objednávkou dalších rychlíků, které zlepší osobní dopravu mezi významnými městskými aglomeracemi. Nyní je většina nákladních vlaků vedená rychlostí do 100 kilometrů v hodině. Zrychlení alespoň části přeprav o 150 kilometrů za hodinu pak bude mít podle ministerstva dopravy význam i pro nákladní dopravce.

Vybudování sítě vysokorychlostních tras schválila vláda letos v květnu. Předpokládaná spojení napojují české aglomerace do Německa na severu přes Drážďany a na jihu přes Domažlice. Trasa z Drážďan má pokračovat přes Prahu a Brno a Břeclav s alternativním pokračováním na Vídeň a Bratislavu. Trasa Praha - Brno má jižní variantu přes Benešov a Jihlavu a severní přes Havlíčkův Brod. Poslední uvažovaná spojení mají směřovat z Brna do polských Katovic a z Prahy do Vratislavi.

Zatím jde ale o projekty, které jsou v začátcích. Nejlépe připravené je železniční spojení z Prahy do Drážďan. V tomto případě je reálné, že by se s výstavbou prvních úseků začalo v roce 2028. Celá vysokorychlostní trať k německým hranicím by se stavěla podle odhadu ministerstva dalších 15 let.