Japonská ekonomika ve čtvrtletí výrazně zrychlila růst

O silný růst se zasloužily především investice podnikatelského sektoru a díky vysoké globální poptávce také vývoz. Tyto faktory pomohly kompenzovat pokles spotřebitelských výdajů na japonském trhu.

V porovnání s předchozím čtvrtletím HDP vzrostl o 0,6 procenta, zatímco předběžná zpráva hovořila o růstu 0,3 procenta.

Třetí největší ekonomika světa vykázala nejdelší nepřerušený růst HDP od roku 1994, od něhož jsou k dispozici srovnatelné údaje. Její výkon je výsledkem čtyřletého období politiky agresívní hospodářské stimulace, za níž stojí premiér Šinzó Abe. Program takzvané \"abenomiky\", který je směsí kvantitativního uvolňování, vládních výdajů a strukturálních reforem, se kromě hospodářského růstu zaměřuje na zvyšování spotřebitelských cen. Země se totiž roky potýká s deflací.

Spotřebitelské výdaje se ale ve třetím čtvrtletí snížily o 0,5 procenta. Lidé totiž méně utrácejí za automobily, mobilní telefony či za jídlo v restauracích. V říjnu se reálné mzdy poprvé od prosince 2016 zvýšily, a to o 0,2 procenta.

Celkově vysoké tempo HDP je podle některých ekonomů dlouhodobě neudržitelné. Domnívají se nicméně, že v příštím roce bude ekonomika dál expandovat, i když mírnějším, zhruba jednoprocentním tempem.

V USA činil ve třetím čtvrtletí hospodářský růst v přepočtu na celý rok 3,3 procenta, v Německu pak meziroční tempo dosáhlo 2,3 procenta. Meziroční růst je jiný než růst přepočtený na celý rok.