Může vás šéf nutit, abyste zůstali v práci přesčas?

18.12.2017 | , Finance.cz
DANĚ


perex-img Zdroj: Shutterstock

Nestíháte zadanou práci, a tak ve firmě zůstáváte déle? Chce po vás šéf, abyste dělali i po skončení pracovní doby? Zjistěte, jak se bránit.

Zákoník práce hovoří o přesčasech jako o práci, která je konána nad rámec pracovních směn. Zaměstnavatel je poté může přikázat anebo se na nich s podřízeným domluvit. Ale pozor – přikázány mohou být pouze výjimečně, a to opravdu ze závažných provozních důvodů, o čemž pojednává i § 91 odst. 2 až 4 zákoníku práce. Právě v něm jsou zapsány veškeré podmínky včetně přesčasů ve dnech pracovního klidu.

Kolik můžete odpracovat nad rámec?

V rámci této tématiky se nejčastěji hovoří o maximálních 8 hodinách za týden a 150 hodinách za kalendářní rok. Zde je ale třeba brát v úvahu, že se jedná pouze o ty přesčasy, které vám zaměstnavatel může nařídit. Dále také platí pravidlo, že jeden týden můžete oddělat 8 hodin navíc, ale ten další musí být výrazně kratší.

Pokud byste pak v práci zůstávali déle z vlastní vůle, mezi což spadá i vzájemná domluva s šéfem, limit se ze 150 hodin zvýší až na 416 hodin* za rok. 266 hodin tedy může padnout na dobrovolné přesčasy.

*Jedná se pouze o přesčasy, za které nebylo využito náhradní volno.

Pozor na pracovní smlouvu

Povinnost výjimečně zůstat v práci přesčas se může objevit téměř v každém zaměstnání. Existují ale i taková, pro která jsou typičtější než pro jiná. Při nástupu do nového zaměstnání si tedy důkladně pročtěte pracovní smlouvu a mzdový výměr. Někdy je v nich totiž zakomponován i rozsah práce nad rámec. Pokud je do ní navíc ještě zahrnuta i fráze, která mluví o tom, že jsou do mzdy započítány i přesčasy, buďte na pozoru. Neznamená to totiž jen to, že se vás přesčasy budou týkat, ale i to, že je nebudete mít proplacené a navíc i pozbudete nároku na náhradní volno.

Odměna za práci přesčas

Minimální zákonem stanovený příplatek za práci přesčas je 25 % z vašeho průměrného výdělku. Během přesčasu navíc samozřejmě máte nárok i na průměrnou hodinovou mzdu, která by během pracovní doby činila rovných 100 %. Pokud ale připočteme i příplatek, získáme za hodinu přesčasu 125 % naší průměrné mzdy, což je víc než při běžném pracovním provozu. Jestliže se pak navíc jedná o noční přesčas, připočtěte si ještě dalších 10 %.

Pokud byste si po náročném týdnu v práci chtěli spíše odpočinout, můžete příplatek vyměnit za náhradní pracovní volno. Nárok je pak snadný – za hodinu práce přesčas vám náleží hodina volna. Zde je ale dobré myslet i na to, že pokud na volno přistoupíme, automaticky přijdeme o 25% příplatek. Mzda nám ale pak naštěstí bude zachována.

Dobré je navíc také vědět, že pokud chcete raději příplatek, zaměstnavatel vás nijak nemůže nutit do náhradního volna, a bude vám tak muset vše požadované vyplatit. Výjimku pak budou tvořit situace, kdy je práce nad rámec do mzdového výměru již zahrnuta.


Kolik dostanu za práci ve svátek?

Co dělat, když zaměstnavatel nevyplácí mzdu?


Kdo nemůže pracovat tak dlouho?

Z přesčasů se plno zaměstnanců vyvlékne jen stěží. Existují ale i osoby, které v práci nemohou zůstat déle než do konce pracovní směny. Jsou jimi:

  • Těhotné ženy
  • Mladiství do 18 let
  • Zaměstnanci, kteří mají zkrácený úvazek
  • Zaměstnanci, kteří pečují o dítě mladší jednoho roku

Tito pracující pak nemohou zůstat v práci nad rámec běžné směny ani z vlastní vůle.

Když peníze ani volno nedostanete…

Bohužel se najdou i takové situace, kdy zaměstnanec pravidelně pracuje nad rámec, ale na výplatních páskách mu stále nejsou započítány patřičné příplatky? Co teď?

Máte hned tři možnosti, kterými lze takové případy řešit. Jedno však mají společné. Před řešením je třeba počkat 15 kalendářních dní (doba splatnosti) od termínu výplaty. Poté můžete:

  • Dát okamžitou výpověď. Budete mít nárok na odstupné ve výši 3 výplat.
  • Zaměstnavatele po 15 dnech písemně upozornit, že jste příplatky za přesčas neobdrželi. Pokud situaci odmítne řešit, máte možnost obrátit se na soud a požadovat peníze, a to případně i s náhradou vzniklé škody. Promlčecí lhůta v takové situaci činí 3 roky.
  • Podat podnět na Státní úřad inspekce práce. Příspěvky vám sice nevyplatí, ale můžou překontrolovat činnost zaměstnavatele a následně mu i udělit pokutu.

Nezapomeňte ale, že pokud se se zaměstnavatelem chcete soudit, musíte mít i důkazy. Sežeňte si tedy doklad o evidenci pracovní doby nebo rozvrh směn. Velmi dobře poslouží i svědectví kolegů. Pokud mají navíc se zaměstnavatelem podobný problém, podejte hromadnou žalobu.

Autor článku

Lucie Mečířová

Lucie Mečířová  

Redaktorka Finance.cz


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4.5
Hlasováno: 12 krát

Články ze sekce: DANĚ