7 případů, kdy vás starobní důchod zklame

Starobní důchod není při získání nedostatečného pojištění přiznán. Při přiznání státního důchodu měl každý desátý starobní důchodce měsíční penzi za rok 2016 dle statistické ročenky ČSSZ nižší než 8 576 Kč měsíčně. Kdo má v praxi zejména důchodové problémy?

Dlouhodobá nezaměstnanost

Při dlouhodobé nezaměstnanosti je státní důchod nízký, nebo není vůbec přiznán. V roce 2018 musí žadatelé o starobní důchod získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 34 let. Jako náhradní doba pojištění se započítává evidence na úřadu práce vždy, když náleží podpora v nezaměstnanosti. Evidence na úřadu práce, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se jako náhradní doba pojištění  započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž se tato doba zjišťuje zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku.

Problémy s evidencí doby pojištění

Měsíční částku starobního důchodu ovlivňuje celý průběh pojištění. V roce 2018 se hodnotí příjmy od roku 1986 a do doby pojištění se započítává ještě doba studia v zákonném rozsahu. Za takto dlouhou dobu se může stát, že údaje v evidenci České správy sociálního zabezpečení z různých důvodů neodpovídají skutečnosti (např. některý z bývalých zaměstnavatelů si neplnil své povinnosti). Pokud se nepodaří nesrovnalosti odstranit, tak je státní důchod zbytečně nižší. Důchodovým záležitostem je vhodné věnovat dostatek času již před odchodem do penze.

Nízké rozhodné příjmy

Výši státního důchodu ovlivňují příjmy v rozhodném období, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Ostatní příjmy nikoliv. Např. přivýdělek na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč  a méně tedy výši státního důchodu neovliňuje. Limit u dohody o provedení práce se přitom posuzuje u každého zaměstnavatele samostatně.

(foto: Shutterstock)

Pobírání invalidního důchodu I. nebo II. stupně

Jako náhradní doba pojištění se hodnotí pouze doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně. Pro občany pobírající invalidní důchod prvního nebo druhého stupně je tedy vhodné s ohledem na měsíční výši starobního důchodu během pobírání invalidního důchodu pracovat. V opačném případě to má samozřejmě negativní vliv na výši státního starobního důchodu a starobní důchod nemusí být vyšší než invalidní důchod.

Placení minimálních záloh na sociálním pojištění

Osoby samostatně výdělečně činné platící si minimální zálohy na důchodovém pojištění musí počítat s nízkým státním důchodem. Vždyť minimální měsíční záloha placená v roce 2017 ve výši 2 061 Kč odpovídá hrubé měsíční mzdě ve výši 7 058 Kč. OSVČ platící dlouhodobě pouze minimální zálohy na sociálním pojištění jsou na tom s ohledem na výši státního důchodu citelně hůře než zaměstnanci pracující dlouhodobě pouze za minimální mzdu. 

• Jaké jsou minimální zálohy pro OSVČ za rok 2018

Nadstandardní příjmy

Za rok 2016 pouze desetina starobních důchodců měla penzi vyšší než 14 501 Kč. Při výpočtu důchodu je v Česku výrazně zastoupen i prvek solidarity, proto lidé s vysokými příjmy mají relativně nízký státní důchod oproti svým výdělkům, ze kterých zaplatili sociální pojištění. Při výpočtu starobního důchodu jsou tedy zklamáni i lidé s vysokými příjmy.

Vysoké celkové příjmy, ale nízké rozhodné příjmy

Někteří lidé mají v produktivním věku vysoké příjmy, ale státní důchod mají podprůměrný. Příjmy, ze kterých nebylo zaplaceno sociální pojištění, totiž do výpočtu starobního důchodu nevstupují. Příjmy z pronájmu, příjmy z kapitálového majetku či příjmy z prodeje nemovitosti či movitých věcí tedy měsíční částku státního důchodu neovlivňují. Nízký důchod také můžou mít například ženy, které dlouho čerpaly mateřskou.