ČR se zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Stanovení termínu vstupu je v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá nyní pro ČR žádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udržitelnosti veřejných financí.
Kritérium cenové stability i dlouhodobých úrokových sazeb ČR dosud bez problémů plnila. V případě inflace ovšem ČR letos patří ke státům, které ji mají vyšší.
ČR také nemá v posledních letech problém s dluhem, který podle požadavků EU nesmí přesáhnout 60 procent HDP. Podle odhadů MF by měl letos klesnout na 34,7 procenta.
Rovněž kritérium udržitelnosti veřejných financí ČR letos splní, MF počítá s přebytkem veřejných financí 1,1 procenta HDP. Přebytek by se měl v poměru k HDP v dalších letech zvyšovat až na 1,7 procenta v roce 2020. Loni veřejné finance skončily v přebytku 0,7 procenta HDP, což byla jedna z nejlepších hodnot v EU. Ta požaduje, aby schodek veřejných financí byl pod třemi procenty HDP.
Vyhodnocení plnění kritéria stability měnového kurzu bude možné teprve poté, co česká měna vstoupí do kurzového mechanizmu ERM-2 a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným minimálně dvouletým setrváním národní měny v ERM-2.