Jak vysoký budete mít důchod, když vyděláváte hodně?

Za rok 2016 pobíral v Česku starobní důchod nad 14 501 Kč pouze každý desátý penzista, jak vyplývá ze statistické ročenky ČSSZ za rok 2016. Výpočet starobního důchodu pro lidi s nadprůměrnými příjmy je vlivem redukce při výpočtu výpočtového základu méně výhodný než ve většině členských zemích OECD.

Jak se počítá důchod z vysokých příjmů?

Pan Novák má osobní vyměřovací základ za odpracované roky ve výši 43 142 Kč, což je 1,5násobek průměrné hrubé mzdy za 1. až 3. čtvrtletí roku 2017 ve výši 28 761 Kč. Osobní vyměřovací základ je průměrná měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě, při výpočtu důchodu v roce 2018 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2017. Pan Novák získá dobu pojištění v rozsahu 42 let. Výpočet starobního důchodu provedeme dle legislativy roku 2018.

vlastní výpočet autora

Měsíční starobní důchod pana Nováka v roce 2018 bude činit 15 917 Kč, tedy 36,9 % hrubé měsíční mzdy před odchodem do důchodu.

Při porovnání čistých údajů, tedy čisté mzdy a čistého důchodu, by byl v Česku náhradový poměr vyšší, neboť v Česku se z důchodů neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění a od daně z příjmu fyzických osob jsou za rok osvobozeny roční státní důchody do 36násobku minimální mzdy platné k 1. lednu daného roku. Současně se však čistá mzda obdržená na účet při stejné hrubé mzdě může u dvou zaměstnanců výrazně lišit v závislosti na množství využití daňových slev a daňových odpočtů.

Jak velký budete mít důchod v roce 2018, aneb valorizace 2018

Kde je náhradový poměr nejvyšší?

Z členských zemí OECD je hrubý náhradový poměr při odchodu do penze u lidí s nadprůměrnými příjmy (ve výši 1,5násobku průměrné mzdy) vyšší než 70 % pouze v sedmi zemích (v Nizozemí, v Itálii, v Dánsku, v Rakousku, v Portugalsku, v Lucembursku a ve Španělsku), jak vyplývá ze studie OECD „Pensions at a Glance 2017“. V rozmezí 50 % až 70% potom v dalších sedmi zemích (v Turecku, na Islandu, ve Švédsku, na Slovensku, v Maďarsku, ve Finsku a ve Francii). Nižší náhradový poměr u lidí s nadprůměrnými příjmy než v Česku je ve 12 členských zemích OECD (ve Slovinsku, v Chile, v Austrálie, v USA, v Polsku, v Japonsku, v Koreji, v Kanadě, ve Švýcarsku, na Novém Zélandu, v Mexiku, ve Velké Británii), většinu zemí s nižším náhradovým poměrem pro lidi s vysokými příjmy tvoří mimoevropské země, kde lidé s vyššími příjmy platí citelně méně na sociálním pojištění než v Česku.