Když na havarijním pojištění platíte víc, než musíte

Možná byste mohli ušetřit i tisíce. Pokud totiž platíte stejnou sumu za havarijko od chvíle, kdy jste vůz koupili, děláte chybu. Hodnota auta v čase totiž klesá. Kdyby došlo k nějaké havárii, pojišťovna by vám sice pojistné vypočítala z aktuální ceny vozu při uzavření pojistky, ale pokud by auto někdo ukradl, peníze vám vyplatí podle tržní ceny auta v době krádeže. A je úplně jedno, jak vysoké pojistné jste platili.

Pojišťovny samozřejmě nemají příliš mnoho důvodů, aby svým klientům pojistky snižovaly v závislosti se stářím auta. Ani je neupozorní, že je možné uzavřít novou pojistnou dohodu. A tak hodně řidičů platí naprosto zbytečně stále stejný vysoký roční poplatek.

Také si přečtěte:

• Co všechno kryje havarijní pojištění?
• Kdy se vyplatí havarijní pojištění?

O 30 % rozdíl už po 4 letech

Podle České asociace pojišťoven se u nás na havarijním pojištění vozidel a povinném ručení vybere za rok přibližně 40 miliard Kč. Podle odborníků by to ale mohlo být aspoň o 5 miliard méně. V centrálním registru vozidel je zhruba 7,7 miliónu aut. Čtvrtina z nich, necelé 2 miliónů vozů má havarijní pojištění, za které majitelé ročně dají asi 17 miliard Kč. Průměrné pojistné u havarijka tedy činí devět tisíc Kč. Smlouvy se přibližně uzavírají na čtyři roky.

Odborníci vypočítali, že vůz ztratí každý rok přibližně 10 procent své ceny. První rok smlouvy je tedy havarijko vykalkulováno na aktuální hodnotu vozu. Ale další léta už to tak není. A čím déle platíte stejnou částku, tím je pojistka nevýhodnější. Po čtyřech letech je tedy pojistka předražena o 25 až 30 procent. A 25 % ze 17 miliard Kč činí 4,25 miliard Kč.

Kdy smlouvu vypovědět?

Každá smlouva se dá vypovědět, a to se týká i pojistky. Zhruba dva měsíce před dnem, kdy byla uzavřena, se písemně musíme ozvat a pojistku zrušit, případně ji nahradit výhodnější novou smlouvou. Nemusí být nutně levnější, můžete si sjednat za stejné peníze například více asistenčních služeb. Důležité ale je, mít o svých pojistkách přehled, což se bohužel o většině z nás nedá říct.

A stejně jako u havarijka se všem majitelům stárnoucích aut vyplatí také kontroly smlouvy u povinného ručení. Tam totiž také přeplácíme, konečná suma se podle expertů blíží až k jedné miliardě korun za rok.

Bourám, bouráš, bouráme

Zopakujme si, že z povinného ručení se vyplácí ti, kteří se stali oběťmi dopravní nehody. Za něj dáme průměrně ročně asi 2500 Kč, a pokud bychom aktivně řídili 40 let svého života, zaplatíme sto tisíc Kč.

Statistiky říkají, že alespoň nějakou škodu na jiném automobilu učiní každý pátý člověk. I tato statistická škoda je vyčíslena, průměrně stojí 59 000 Kč. Když tuto částku odečteme od zmíněných sta tisíc, co zaplatíme, zjistíme, že na mnoha z nás pojišťovna vydělává. Jiné je to ale tehdy, pokud bouráme dvakrát a víckrát. Tam se pojistka placená po léta skutečně „vyplatí“ nám.

Řidič také může někomu svým jednáním za volantem někoho zranit a třeba mu způsobit trvalé zdravotní následky. Pak musí pojišťovna hradit náklady na léčbu, ušlou mzdu a odškodnění za zhoršené společenské uplatnění poškozeného. Pokud je například zmrzačen mladý člověk, hradí se mu ušlá mzda po celá desetiletí, což představuje milióny korun.

Spoléhat se tedy na to, že při nás bude stát štěstí a nenabouráme, to prostě nemůžeme. V životě to bývá právě naopak. A můžeme taky jednou nehodou udělat škodu za daleko větší peníze, může to stát skutečně statisíce i milióny korun.

Ale i zde je řešení - v tomto případě se ale doporučuje srovnat si svoji smlouvu s nabídkou ostatních pojišťoven. Možná budete překvapeni, jak jsou některé nabídky nízké.