Kdo může obdržet přeplatek zdravotního pojištění za rok 2017?

Zdravotní pojištění je povinnou daní. Každý zaměstnanec a každá osoba samostatně výdělečně činná platí zdravotní pojištění. Zdravotní pojištění se platí z jakkoliv vysokého příjmu ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti, při výpočtu zdravotního pojištění není stanoven žádný strop, jako je tomu při výpočtu sociálního pojištění.

• Při výpočtu zdravotního pojištění u zaměstnanců, kteří nejsou státními pojištěnci, musí být dodržen alespoň minimální vyměřovací základ na úrovni minimální mzdy. Státní pojištěnci (např. studenti nebo penzisté) zaplatí zdravotní pojištění při práci na zkrácený úvazek s hrubou mzdou nižší než minimální mzda ze skutečné hrubé mzdy
• OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí zdravotní pojištění zaplatit alespoň z minimálního vyměřovacího základu. OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost zaplatí zdravotní pojištění ze skutečného vyměřovacího základu.

Zaměstnanci nemůže vzniknout nárok na přeplatek

Z hrubé mzdy je zaměstnanci sraženo jeho zaměstnavatelem na zdravotním pojištění 4,5 % z jeho hrubé mzdy, dalších 9 % na zdravotním pojištění zaplatí za zaměstnance zaměstnavatel. Protože na výpočet zdravotního pojištění nemají vliv žádné daňové slevy, daňové odpočty nebo rodinná situace, tak zaměstnanci nemůže vzniknout nárok na přeplatek na zdravotním pojištění. Veškeré povinnosti u zdravotního pojištění za rok 2017 byly vyřešeny při výpočtu měsíčních odvodů na zdravotním pojištění.

• Kdy zaměstnanec obdrží daňový přeplatek?

OSVČ a přeplatek na zdravotním pojištění

Osoby samostatně výdělečně činné mohou obdržet přeplatek na zdravotním pojištění. A to v případě, že zaplacené zálohy během roku 2017 byly vyšší než vypočtené roční zdravotní pojištění za celý rok 2017. Pokud není přeplatek určen k úhradě dalších měsíčních záloh, tak ho zdravotní pojišťovna zašle na bankovní účet po podaném přehledu o příjmech a výdajích za rok 2017.

Praktický příklad 1): zálohy vyšší než skutečně vypočtené zdravotní pojištění

Pan Novák vykonával po celý rok 2017 hlavní samostatnou výdělečnou činnost, na měsíčních zálohách zaplatil celkem za celý rok 2017 částku 35 600 Kč. Za rok 2017 dosáhl pan Novák hrubého zisku (příjem – výdaj) ve výši 470 000 Kč. Vyměřovací základ pro platbu zdravotního pojištění za rok 2017 je tedy 235 000 Kč (470 000 Kč x 50 %). Roční zdravotní pojištění je 31 725 Kč (235 000 Kč x 13,5 %). Po podání přehledu za rok 2017 obdrží pan Novák přeplatek ve výši 3 875 Kč (35 600 Kč – 31 725 Kč).

Praktický příklad 2): přeplatek na zdravotním pojištění a minimální vyměřovací základ

Živnostnice paní Sýkorová vykonávala po celý rok 2017 hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Na měsíčních zálohách zaplatila 33 600 Kč. Rok 2017 byl však pro paní Sýkorovou méně úspěšný, hrubý zisk činil pouze 290 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ ve výši 145 000 Kč (290 000 Kč x 50 %) je nižší než minimální vyměřovací základ ve výši 169 392 Kč. Zdravotní pojištění za rok 2017 se bude tedy počítat z minimálního vyměřovacího základu. Roční zdravotní pojištění je 22 868 Kč (169 392 Kč x 13,5 %). Paní Sýkorová tedy obdrží přeplatek 10 732 Kč (33 600 Kč – 22 868 Kč).

Kdy OSVČ nemá nárok na vrácení přeplatku?

Osoby samostatně výdělečně činné, které během roku 2017 platily minimální měsíční zálohy ve výši 1 906 Kč, nemohou obdržet přeplatek na zdravotním pojištění. A to ani v případě, že je hospodaření za rok 2017 ztrátové. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy zaplaceno alespoň minimální zdravotní pojištění.

Další příčiny vzniku přeplatku

V praxi může vzniknout přeplatek na zdravotním pojištění např. u osoby bez zdanitelných příjmů nebo i u zaměstnavatele. V takových případech je však vhodné přeplatek na zdravotním pojištění řešit ihned, není potřeba čekat na ukončení kalendářního roku jako v případě osob samostatně výdělečně činných. O přeplatek je dobré si co nejdříve u příslušné zdravotní pojišťovny zažádat. Zaměstnavatel může např. zaslat platbu za zaměstnance na účet nesprávné zdravotní pojišťovny.

Praktický příklad 3): zdravotní pojištění a platby omylem

Paní Šťastná měla v měsících lednu až dubnu 2017 příjem pouze z pronájmu, pro účely placení zdravotního pojištění byla tedy OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů) a platila si měsíční zdravotní pojištění ve výši 1 485 Kč (13,5 % z minimální mzdy 11 000 Kč). Od května nastoupila paní Šťastná do zaměstnání a zdravotní pojištění ji bylo sráženo z hrubé mzdy. Od května již nebyla tedy OBZP. Přesto paní Šťastná zaplatila ještě dvě měsíční platby navíc, než zrušila trvalý bankovní příkaz. Paní Šťastná si mohla ihned po zjištění této skutečnosti požádat svoji zdravotní pojišťovnu o vrácení přeplatku ve výši 2 970 Kč.