V porovnání s průměrem sklizní posledních tří let byl propad loňské úrody na úrovni 27 procent. Nižší sklizeň ovoce než loni byla v novodobé historii českého ovocnářství jen v roce 2011, kdy se sklidilo 101.249 tun ovoce. Důvodem tehdejšího propadu byly také mrazy. Mrazy významně poškodily české ovocnáře i předloni, kdy ztráty na tržbách byly kolem 400 milionů korun.
Vláda na kompenzace za ztrátu tržeb ovocnářům a také lesním školkařům slíbila přes 200 milionů korun. Z nich 57 milionů korun představují peníze nevyčerpané loni, kdy na kompenzace ze ztrát mrazem stát uvolnil celkem 133 milionů korun.
Na Ovocnářských dnech přítomný ministr zemědělství Jiří Milek (za ANO) oznámil, že příjem žádostí o kompenzace ze ztrát na tržbách z letního ovoce a v takzvaném režimu de minimis, což je umožnění státní podpory díky relativně nízkým hodnotám začal v pondělí, a to prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu. U jablek a hrušek se žádosti začnou přijímat v polovině dubna. \"Ministerstvo zemědělství se v rámci svých možností snaží škody zmírňovat,\" řekl Milek ovocnářům.
Kompenzace podle Ludvíka ovocnářům nenahradí všechny ztráty, ale umožní jim přežít. \"Mrazy, proti kterým se nelze pojistit, přišly loni pošesté z posledních jedenácti sezon. Bez kompenzací by se někteří ovocnáři dostali do existenčních problémů,\" řekl Ludvík. Roční hodnota ovoce sklizeného českými sadaři se v průměrném roce pohybuje kolem 1,5 miliardy korun.
U hlavního ovocného druhu jablek ovocnáři loni vykázali meziroční pokles sklizně o 19 procent na 101.844 tun. Proti tříletému průměru šlo o propad o 26 procent. Regionálně mrazy nejvíce zničily úrodu na Moravě, takže například u meruněk a broskví nastaly poklesy proti tříletým průměrům téměř o 50 procent. Broskví se loni urodilo jen 428 tun a meruněk jen 811 tun.
Výrazné poklesy úrody ovocnáři loni zaznamenali i u hrušek, švestek, třešní a višní. Úroda hrušek meziročně klesla o 39 procent na 4043 tun, u švestek a třešní byl pokles přibližně o 30 procent.
Mrazy zasáhly Česko loni 21. dubna a 10. května. Nejčastěji šlo o teploty kolem minus tří stupňů Celsia, ale na mnoha místech byly zaznamenány teploty i kolem minus šesti. Navíc mrazy působily většinou po celou noc. V bilanci škod se podle ovocnářů odrazilo i následné špatné počasí v době květu.
Vývoj sklizně ovoce v intenzivních sadech v letech 2007 až 2017: 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 jablka 113.086 156.697 144.993 103.304 79.134 117.897 120.602 130.902 155.640 126.434 101.844 hrušky 2917 2649 5866 3482 3103 5774 7437 3758 10.002 6643 4043 třešně 2059 2023 2595 1851 1519 1323 1590 2030 2306 2706 1925 višně 8723 6851 6891 3472 5825 4340 5486 5227 5847 5190 4141 meruňky 5015 2651 4209 1031 2440 904 3556 1871 2210 662 811 broskve 2985 3883 3038 1717 1839 1465 1888 893 1282 268 428 slívy, švestky 5451 5609 7543 4218 5741 3950 6536 5750 8742 6378 4319 angrešt 9 0 0 0,8 0,02 0,6 0,7 1,64 2,11 1,31 1,63 rybíz 3200 3415 2919 1927 1630 2524 2095 2005 2385 1767 1746 maliny, ostružiny 23 39 36 15 20 28 14 25 46 51 50,1 celkem 143.468 183.817 178.090 121.019 101.249 138.205 149.205 152.464 188.462 150.100 119.310
Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský