Velkochovy prasat se díky chystané změně ocitnou mimo sledovanou zónu, což jim má pomoci s odbytem. Půjde o velkochovy firem Zemet, Lukrom a farmu chovatele Šánka z Vlachovic. V místech vyňatých ze zamořené oblasti, budou moci lidé opět jíst maso z ulovených divočáků.
Krajská veterinární správa se v následujícím období postará o kontrolu chovů domácích prasat v celém Zlínském kraji. Malochovy jsou velkým rizikem při možném dalším šíření nákazy, řekl dnes ve Zlíně ministr zemědělství Jiří Milek (za ANO). Dnes se na Zlínsko vrátili policejní odstřelovači, opět pomůžou s lovem divočáků. V regionu by měli působit nejméně dva týdny. S nasazením otrávených návnad ani výstavbou pevného plotu kolem oblasti nákazy se nepočítá.
Milek avizoval, že má ministerstvo pro zemědělce připraveny refundace finančních nákladů, které museli v souvislosti s africkým morem prasat vynaložit. U velkochovatelů by škoda podle něj měla do konce ledna činit do 2,5 milionu Kč.
Zamořená oblast zahrnovala od loňského 3. července celý okres Zlín. V Česku se nákaza, která není nebezpečná pro člověka, objevila poprvé loni v červnu na okraji Zlína. Do Zlínského kraje ji podle Milka s největší pravděpodobností zavlekl člověk.
Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí Zlína veterináři potvrdili africký mor prasat u 213 uhynulých, ulovených nebo odchycených divokých prasat. Mimo ohradníky se nemoc rozšířila na přelomu roku, sedm uhynulých divočáků, u nichž se objevila, bylo nalezeno 1,5 až 2,5 kilometru od nich. I s dnešním potvrzeným případem však jde podle Semeráda nejspíše o zvířata z jedné tlupy. Kvůli rozšíření nákazy byla 9. ledna zvětšena vysoce riziková oblast nákazy o čtyři katastry.
Africký mor prasat není pro člověka nebezpečný, ale divočáky a domácí prasata zabíjí. Vakcína proti viru neexistuje, jedinou ochranou je prevence. Do chovů se zatím nákaza nerozšířila. Pokud by se tak stalo, musely by být vybity.
chv dr