Jak se bude počítat náhrada za ztrátu výdělku v roce 2018?

Náhrada za pracovní úraz nebo za nemoc z povolání je v podstatě jakýmsi finančním odškodněním. Řada zaměstnanců po utržení zdravotní újmy takového rázu již nemůže vykonávat původní pracovní pozici, a proto je přeřazena na jinou, obvykle i hůře placenou. Někdy pak dokonce musí z HPP přestoupit na zkrácený úvazek. Kvůli tomu pak dochází k podstatnému snížení měsíčních výdělků oproti původní průměrné mzdě. Na základě toho je ,,postiženému“ zaměstnanci vyplácena zmíněná náhrada v rámci kompenzace.

• Co je nemoc z povolání?
• Jak se počítá náhrada za ztrátu výdělku?
• Co zaměstnanci musí uhradit zaměstnavatel?
• Náhrada za úraz nezaměstnaným

(foto: Shutterstock)

Co je nemoc z povolání?

Nemoc z povolání vzniká, když při výkonu práce působí na zdraví zaměstnance nepříznivé chemické, fyzikální, biologické či jinak škodlivé vlivy. Uznat nemoc z povolání není vůbec jednoduché. Pro začátek pak musí být splněno hned několik podmínek:

• Nemoc, kterou trpíte, se musí nacházet v seznamu nemoci z povolání, které sestavuje a vydává vláda ČR.
• Musí být jasně prokázána a následně i doložena souvislost nemoci (nebo úrazu) s výkonem práce, popř. s prostředím, ve kterém práci vykonáváte.
• S praktickým lékařem si nevystačíte. Nemoc z povolání bude muset posoudit a následně i uznat specialista v oboru pracovního lékařství.

Jak se počítá náhrada za ztrátu výdělku?

Náhrada představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Rozdíl zaměstnavatelé dorovnávají z pojištění. U nezaměstnaných se jako základ pro výpočet bere minimální mzda. Dobré je navíc také zmínit, že každým rokem dochází k valorizaci náhrady. Pro rok 2018 došlo ke zvýšení o 3,5 %.

Pokud by byl váš průměrný měsíční výdělek 25 000 Kč a po prodělání nemoci z povolání či úrazu by se snížil na 20 000 Kč, náhrada pro dorovnání mzdy by byla 5 000 Kč. Ale vzhledem k tomu, že valorizace pro rok 2018 činí 3,5 %, musíme o ně původní průměrný výdělek navýšit. Vyjde nám 25 875 Kč, od nich pak odečteme aktuální mzdu, čili 20 000 Kč a náhrada k vyplacení se zvýší na 5 875 Kč. Jedná se tedy v podstatě o jakési dorovnání příjmů. Pokud zaměstnanec dostal invalidní důchod anebo mu mzda byla navýšena, kompenzační náhrada se samozřejmě sníží.

• Jak se náhrada za ztrátu výdělku vyplácí?

Na co má zaměstnanec ještě nárok?

Jestliže došlo k nemoci či úrazu z povolání, má taktéž nárok na uhrazení veškerých léčebných výdajů, které vznikly s léčením. Dále také můžete získat i odškodnění za bolestné a ztížení společenského uplatnění. Obecná promlčecí lhůta je pak zde pouze 3 roky.

Náhrada za ztrátu výdělku nenáleží jen zaměstnanci, ale v případě úmrtí také pozůstalým po zemřelých pracovnících. Od roku 2005 se také pravidelně valorizuje podobně jako penze. Podle odborů je to ale nedostatečné a víc by se v přidávání měl odrážet růst mezd.

Náhrada za úraz nezaměstnaným na Úřadu práce

Náhrady výdělku po pracovním úrazu či s nemocí z povolání lidem, kteří jsou v evidenci nezaměstnaných, by se mohly sjednotit. Nyní se liší podle toho, u které ze dvou pojišťoven je bývalý pracovníkův zaměstnavatel pojištěný. Pravidla upravuje návrh novely zákoníku práce, který připravilo MPSV.

Zaměstnavatelé se nyní pojišťují u dvou komerčních pojišťoven - České Pojišťovny a Kooperativy. Česká pojišťovna při stanovení náhrady u nezaměstnaných vychází z aktuální minimální mzdy, která v posledních letech každoročně roste. Do konce loňska činila 11 000 korun, letos 12 200 korun. Vyplácená částka se tak po každém zvýšení nejnižšího výdělku snižuje. Kooperativa bere v potaz minimální mzdu, která byla v době, kdy se pracovník po úrazu či s nemocí z povolání zařadil mezi uchazeče o práci. Náhrada se tak nemění.

Ministerstvo navrhuje, aby se náhrada nezaměstnaným nově počítala z minimální mzdy, která platila v den jejich zařazení do evidence úřadu práce. Podle autorů návrhu není důvod, aby se částky lišily podle toho, kterou pojišťovnu zaměstnavatel má. Resort by chtěl, aby Sněmovna novelu schválila zrychleně při prvním projednávání, tedy v takzvaném prvním čtení. Zdůvodňuje to tím, že se minimální mzda teď v lednu zvýšila, takže některým lidem náhrada klesla. Z minimální mzdy by se měly náhrady počítat i vojákům, policistům, celníkům či hasičům s ukončenou službou, kteří jsou mezi evidovanými uchazeči o zaměstnání.

Ministerstvo práce před dvěma lety znovu připravilo obrysy zákona, podle nichž by úrazové pojištění měla zajišťovat ČSSZ. Zaměstnavatelé by jí odváděli pojistné a úřad by jim pak proplácel částky, které na odškodném či náhradách vyplatili. Podle plánů by nová norma mohla platit nejdřív od roku 2020.