Veterináři loni vybrali na pokutách rekordní sumu, cca 30 milionů

\"Čím dál, tím více klademe důraz na to, že kdo porušuje legislativu - třeba i opakovaně - tak ten musí být potrestán,\" řekl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Podle něj se veterinární správa snaží sjednocovat výši pokut napříč republikou. Jde například o oblast falšování potravin. U kontrol živočišného původu loni klesl podíl závad z pěti procent na 3,9 procenta, zejména kvůli menšímu počtu kontrol v místě, kam se měla zásilka dovést. Tyto kontroly vykazují obecně vyšší množství administrativních prohřešků. \"Spektrum závad bylo podobné jako v roce 2016. Převládaly prohřešky v dodržování správné výrobní a hygienické praxe, označování potravin a ve vedení dokumentaci,\" dodala správa.

Ptačí chřipka se v Česku loni objevila po deseti letech a zasáhla řadu dalších evropských zemí. Kvůli nákaze bylo nutné utratit v Evropě miliony kusů drůbeže. Ptáci měli téměř výlučně virus H5N8, u kterého se dosud neprokázal přenos na člověka. V českých chovech byl kvůli nemoci loni na jaře vybito 98.000 ptáků, většinou v komerčních chovech. V republice bylo skoro 40 ohnisek nemoci. Veterináři však později upozornili, že s příchodem zimního období se může v ČR ptačí chřipka znovu vyskytnout, ohniska v Evropě stále jsou.

Jak uvedl ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat SVS Petr Šatrán, loni veterináře překvapil africký mor prasat, který se na území ČR nečekal. V Česku se nákaza, která není nebezpečná pro člověka, objevila poprvé loni v červnu na okraji Zlína. Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí krajského města veterináři k dnešku potvrdili africký mor prasat u více než 200 uhynulých, ulovených nebo odchycených divokých prasat. Do chovů se zatím nákaza nerozšířila. Kdyby k tomu došlo, musely by být vybity.

Šatrán upozornil, že se veterinářům podařilo nemoc udržet v relativně malé oblasti na Zlínsku, což se v jiných evropských státech nestalo.