Analytici: Dodatek o lithiu by měl být formulován ve prospěch ČR

\"Samozřejmě jde v první řadě o peníze. Dodatek by měl směřovat k tomu, aby na těžbě lithia profitovala česká ekonomika. To jde zařídit stanovením minimálního podílu českých firem na těžbě a souvisejících pracích. Zároveň by na zásobách lithia měla vydělat i státní kasa. Naopak odliv příjmů z těžby do zahraničí by měl být co nejnižší,\" uvedl dnes hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Státní firma Diamo podle něj není v současnosti na těžbu lithia připravena. \"Nemá potřebné znalosti, vybavení ani personální kapacity. Abychom průzkum a těžbu mohli Diamu svěřit, muselo by dojít k restrukturalizaci firmy. Taková varianta jistě stojí za zvážení. Dopředu bychom však neměli vylučovat ani další možnosti těžby,\" dodal.

Možná těžba lithia v ČR se stala jedním z rozhodujících témat před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny. Důvodem bylo memorandum o porozumění, které s EMH podepsal tehdejší ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) a které se stalo terčem kritiky zejména od hnutí ANO. Dnešní jednání bylo první, které Hüner od loňských voleb do Sněmovny s těžaři vedl. Analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak uvedl, že současné podmínky by významně znevýhodňovaly Českou republiku.

\"V dodatku musí být zejména ošetřená struktura, na základě které získá státní rozpočet významnější podíl na tržbách z prodeje vytěžené suroviny. Ta struktura může být stanovena různě: pomocí daní a poplatků či pomocí spoluúčasti při těžbě. Spoluúčast na těžební firmě je z dosavadních prohlášení asi nejpravděpodobnější varianta, nicméně prostor na překvapující řešení tady určitě existuje,\" podotkl.

Analytik Petr Hlinomaz upozornil, že zisk z lithia nemusí být primárně v jeho těžbě, ale v jeho následném zpracování. \"V principu bývá obvyklé, že na spolupráci se stát domlouvá v prvé řadě s firmou, která financovala a provedla průzkum,\" dodal.

Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia - naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let plánuje dobýt 37 milionů tun rudy.

Povrchově chce těžit lithium u Cínovce také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě.