Česko uzavře s těžaři do týdne dodatek memoranda o lithiu

\"V dodatku musí být zejména ošetřená struktura, na základě které získá státní rozpočet významnější podíl na tržbách z prodeje vytěžené suroviny. Ta struktura může být stanovena různě: pomocí daní a poplatků či pomocí spoluúčasti při těžbě,\" uvedl dnes analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Sazba z vydobytých nerostů, kterou by měl případný těžař platit státu, činí nyní u lithia 10.692 korun z tuny. Například u uranu je sazba zhruba poloviční, u cínu naopak více než dvojnásobná.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka není státní společnost Diamo v současnosti na těžbu lithia připravena. \"Nemá potřebné znalosti, vybavení ani personální kapacity. Abychom průzkum a těžbu mohli Diamu svěřit, muselo by dojít k restrukturalizaci firmy,\" dodal.

Možná těžba lithia v ČR se stala jedním z rozhodujících témat před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny. Důvodem bylo právě memorandum o porozumění, které s EMH podepsal tehdejší ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) a které se stalo terčem kritiky zejména od hnutí ANO. Dnešní jednání bylo první, které Hüner od loňských voleb do Sněmovny s těžaři vedl.

\"O obsahu dodatku se v současné době nemohu bavit. Jeho návrh jsme předali partnerům. Ti řekli, že ho doplní o záležitosti, které vnímají ze své strany a s ohledem na ochranu akcionářů,\" uvedl dnes ministr. Zároveň řekl, že právo těžby cínoveckého ložiska nevychází z memoranda, ale z povolení geologického průzkumu.

Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia - naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let plánuje dobýt 37 milionů tun rudy.

Autoři loňské studie Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, jejímž zadavatelem byl Geomet, už dříve uvedli, že za nejvýhodnější považují variantu co nejrychlejšího zahájení projektu s vytvořením uceleného řetězce na území ČR, od těžby po finální výrobek. Příjem státu z daní a odvodů podniků zapojených do takového řetězce, ať už přímo nebo nepřímo, by v tom případě činil ročně až 33,5 miliardy korun. Za 21 let, kdy chce Geomet lithium dobývat, má jít o více než 700 miliard korun.

Povrchově chce těžit lithium u Cínovce také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě.