Novotná připomněla, že ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v závěru loňského roku vrátil do hry průzkumná území na geologické práce pro vyhledávání hlubinného úložiště jaderného odpadu v lokalitách Březový potok, Čertovka, Čihadlo a Magdaléna. Ve všech těchto případech se však podle ní opět spolky, ale také mnohé obce, postavily proti tomuto verdiktu rozkladem.
\"V každé kauze stanovení průzkumného území tak existují již tři rozklady o desítkách argumentů, které je třeba vyřešit. Navíc je stanovení průzkumného území na každé lokalitě předmětem žaloby u Obvodního soudu pro Prahu 1 ze strany spolků a některých obcí. Stanovení průzkumných území se tak stávají složitou právní kauzou, která nemá v rozumném časovém horizontu dosažitelné řešení, tj. právně platné rozhodnutí,\" uvedla mluvčí.
Doplnila, že po právních analýzách této situace proto správa dospěla k názoru, že nejlepší cestou je stáhnout žádosti a na všech lokalitách postupně, po jednání s dotčenými obcemi, podat nové žádosti o stanovení průzkumného území.
\"V žádném případě se tímto krokem nemění postup, nezastavuje proces hodnocení jednotlivých lokalit. Ten i nadále pokračuje s cílem zúžit současný seznam kandidátních lokalit ještě v letošním roce na čtyři a v delším časovém horizontu na dvě,\" dodala.
Platforma proti hlubinnému úložišti dnes uvedla, že stažení žádostí je logickým vyústěním absurdní situace z konce loňského roku, kdy SÚRAO zpětně obdrželo ve čtyřech lokalitách povolení k provádění geologických průzkumných prací v průběhu roku 2017. \"A to poté, co prakticky po celý rok prohlašovalo, že tyto práce neprovádí,\" podotkla v dnešní tiskové zprávě.
\"SÚRAO upustilo od snahy zpětně získat povolení k pracím, o kterých tvrdilo, že prováděny nebyly. Pro dotčené obce a jejich obyvatele je to jen dílčí úspěch ve snaze o transparentní proces hledání úložiště. Náš hlavní požadavek - chybějící zákon o zapojení obcí - je i přes sliby a usnesení minulé vlády stále v nedohlednu,\" dodal mluvčí platformy Petr Novaha.
Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Geologický výzkum byl zahájen také v okolí obou tuzemských jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Čtyři lokality mají letos postoupit do užšího výběru, finální lokalita pro úložiště má být vybrána v roce 2025. Nynější vláda v demisi v programovém prohlášení uvedla, že výstavbu úložiště zajistí.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.