O vzniku týmu informoval Babiš poprvé ve středu. Uvedl, že v něm budou experti na energetiku a finance. O rozdělení firmy se uvažuje především kvůli stavbě nového jaderného zdroje. Babiš ještě jako ministr financí v minulé vládě několikrát uvedl, že výstavbu bloku by měl financovat sám ČEZ. To by ale mohlo být mimo jiné nevýhodné pro minoritní akcionáře.
Firma minulý týden v prezentaci určené členům hospodářského výboru Sněmovny uvedla, že z variant transformace ČEZ je nejlépe hodnocená možnost, kdy by se jaderné a konvenční zdroje oddělily od distribuce a takzvané nové energetiky.
\"Vzhledem k aktivitám ČEZ, který dělá tu prezentaci každému na počkání, se vláda domluvila, že ustanoví tým, který si prezentaci nechá představit a bude ji dělat oponenturu. Budou tam experti, kteří budou mít jasné podmínky, nesmí mít konflikt střetu zájmů,\" řekl dnes ČTK Babiš. Podle něj to znamená, že členem týmu se například nestane žádný akcionář ČEZ nebo zástupce jiné soukromé energetické firmy.
Členem tak nemůže být například ekonom a poradce skupiny J&T Michal Šnobr, který je kritikem současného vedení ČEZ. Sdružuje totiž akcionáře firmy s více než jedním procentem akcií společnosti. Tato skupina minoritních akcionářů na začátku ledna uvedla, že žádá uspořádání mimořádné valné hromady firmy. Šnobr tehdy uvedl, že důvodem jsou především právě diskuse nad způsobem financování plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany.
Rozhodnutí o vzniku expertního týmu vítá ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (za ANO). \"Je to naše vláda, která po letech váhání konečně začala dělat reálné kroky ke konkrétnímu řešení energetické budoucnosti České republiky a její bezpečnosti, k čemuž jsme se zavázali už v programovém prohlášení vlády,\" napsal dnes ČTK.
Rozdělení firmy není jedinou variantou, nad kterou se při rozhodování o financování případného bloku uvažuje. Ve hře je také možnost, že by stavbu nového bloku zajistila dceřiná společnost ČEZ, i varianta, že by tuto dceřinou společnost ČEZ odkoupil stát a poté by firma realizovala stavbu.
ČEZ celkem zkoumal šest možných alternativ rozdělení. Nejpreferovanější variantou je ta, že by stát plně vlastnil jadernou, uhelnou, těžební a obchodní část. Stavba nového jaderného zdroje by tak neměla žádný dopad na minoritní akcionáře, kterých má nyní ČEZ asi 30 procent. \"Nový ČEZ\", ve kterém by si měl stát v první fázi ponechat 51 procent, by zahrnoval distribuci, prodej, obnovitelné zdroje a energetické služby ESCO. Podíl státu v této firmě by se postupně mohl snížit na 25 procent. Hodnota ČEZ by se podle firmy tímto krokem mohla zvýšit až o 65 miliard korun.