Poslední čtyři roky, kdy byl běžný účet v plusu, bylo první takové období od vzniku České republiky. V předchozím období byla platební bilance schodková. Předloni byl přebytek 52,6 miliardy korun, v roce 2015 to bylo 11,3 miliardy korun a v roce 2014 7,9 miliardy korun.
\"Hlavním tahounem nárůstu přebytku běžného účtu byl obchod se službami, ale také nižší odliv dividend a ostatních příjmů do zahraničí,\" uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Vývoj platební bilance podle něj zůstává bezproblémový a potvrzuje, že česká ekonomika v tomto směru nečelí vnější nerovnováze.
Pokud se přebytek běžného účtu vyjádří v poměru k hrubému domácímu produktu, činil loni zhruba 1,25 procenta HDP, zatímco v roce 2016 to bylo 1,1 procenta, doplnil Jáč.
Bilance zboží a služeb skončila loni v přebytku 372,2 miliardy korun, o rok dřív byl přebytek zhruba 351,7 miliard. U přímých investic záporné saldo činilo 137,1 miliardy korun, předloni byly v minusu 141 miliard korun.
Z loňských měsíců byla platební bilance ve schodku od května do září a potom v prosinci, kdy běžný účet skončil v minusu 2,9 miliardy korun. Největší schodek loni ČNB zaznamenala v červenci, a to téměř 26 miliard korun. V ostatních měsících byl přebytek, největší zhruba 34 miliard korun v únoru.
Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka je z platební bilance patrné, že z České republiky odtéká velké množství kapitálu do zahraničí. Přímé investice vykázaly záporné saldo 137,1 miliardy korun, upozornil. \"Zcela tristní je situace u reinvestice zisků, kde pasiva převyšují aktiva o více než 106,9 miliard korun, což představuje výrazné zhoršení proti roku 2016. Chybějící kapitál přitom zpomaluje rychlost, kterou Česká republika dohání země západní Evropy a v konečném důsledku vede k nízké mzdové úrovni,\" dodal Křeček.
Analytik Raiffeisenbank František Táborský očekává, že letos přebytek běžného účtu klesne na 40 miliard Kč. Hlavními důvody budou posilující koruna a snižování přebytku bilance zahraničního obchodu.