Důchod nad 30 000 Kč: kdo na to má?

Aby byl přiznán v roce 2018 starobní důchod vyšší než 30 000 Kč, tak musí žadatel o starobní důchod mít osobní vyměřovací základ vyšší než 119 619 Kč a získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 45 let. Při nižší době pojištění nemůže být starobní důchod takto vysoký. Měsíční částku starobního důchodu neovlivňují pouze příjmy, ale i získaná doba pojištění. Výše osobního vyměřovacího základu je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů.

Hodnotí se příjmy v letech 1986 až 2017

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2018 se hodnotí rozhodné příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2017. Do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky, ale i náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, péče o závislou osobu, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu…).

Praktický příklad: dlouhá doba pojištění a vysoký plat

Pan Veselý odejde v březnu 2018 do starobního důchodu. Osobní vyměřovací základ pana Veselého je 120 000 Kč a pan Veselý získal dobu pojištění v rozsahu 45 let. Měsíční starobní důchod pana Veselého bude činit 30 335 Kč. Kdyby pan Veselý získal dobu pojištění např. v rozsahu 40 let, potom by jeho měsíční starobní důchod byl 27 264 Kč.

Nadstandardní příjmy a nižší doba pojištění

Někteří žadatelé o starobní důchod mohou mít nadstandardní příjmy, a přesto na 30tisícový důchod nedosáhnou. Při výpočtu starobního důchodu je v Česku výrazně zastoupen princip solidarity, a to zejména redukcí osobního vyměřovacího základu při výpočtu státního důchodu (nejenom starobního, ale i invalidních důchodů).

• 7 případů, kdy vás starobní důchod svou výší zklame
• Kdy nedostanete starobní důchod

(foto: Shutterstock)

K jak vysokým příjmům se nepřihlíží?

V první redukční hranici do 13 191 Kč se započítává osobní vyměřovacího základ ze 100 %, v druhé redukční hranici od 13 191 Kč do 116 619 Kč se započítává z 26 % a k částce osobního vyměřovacího základu nad 116 619 Kč se nepřihlíží. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2018 je tedy jedno, zdali žadatel o starobní důchod získal osobní vyměřovací základ ve výši 120 000 Kč nebo 300 000 Kč. Při získání nižší doby pojištění, tak může mít žadatel o starobní důchod měsíční penzi jen přes 23 000 Kč. Aby mohl být starobní důchod v roce 2018 přiznán, tak musí žadatel získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 34 let.

• Praktický příklad: 34 let a mzda 300 tisíc

Pan Novosad má osobní vyměřovací základ 300 000 Kč a odejde v březnu 2018 do starobního důchodu. Pan Novosad získal dobu pojištění v rozsahu 34 let. Měsíční starobní důchod dle výpočtové formule letošního roku bude činit 23 580 Kč.

• Praktický příklad: 45 let a vysoká mzda

Paní Nováčková má osobní vyměřovací základ ve výši 81 425 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 45 let. Přestože osobní vyměřovací základ má 3,7krát nižší než pan Novosad, tak její starobní důchod bude stejně vysoký, a sice 23 580 Kč. Důvodem je získání doby pojištění v rozsahu 45 let.