Výbor doporučil schválit přístup správců daní k dalším údajům

\"Nad rámec té implementace jdeme v tom směru, že chceme, aby určitá část těch povinných osob, jsou to především banky, finanční instituce, aby sdělovala stejné informace i pro potřeby tuzemské správy daní,\" řekla ČTK ministryně financí Alena Schillerová. Jde o informace, které už nyní poskytují v rámci boje proti praní špinavých peněz Finančnímu analytickému úřadu. Uvedla, že toto rozšíření povinností se ale v žádném případě netýká advokátní komory nebo komory daňových poradců nebo třeba exekutorské komory.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) řekl, že změna zákona umožní správcům daní přístup k chráněným údajům jednodušším způsobem, než jaký musí absolvovat třeba policie. Také zástupce Pirátů Mikuláš Ferjenčík pokládá za problém, že novela překračuje mantinely transpozice. Postrádá v ní také kontrolní mechanismy, které by zajistily, že úřady použijí nejprve dostupné prostředky a pak teprve budou žádat třetí strany o údaje.

Výbor nakonec zamítl Kalouskův pozměňovací návrh, který počítal například s tím, že některé údaje by šlo získávat jen pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní, a který by prolamování tajemství celkově omezil. Ministryně s návrhem nesouhlasila.

\"Od počátku jsme netajili, že jdeme nad rámec implementace,\" řekla ministryně Schillerová. Od advokátů, notářů, daňových poradců, soudních exekutorů, auditorů si správci daně budou moci vyžádat údaje o zprostředkování obchodů či správě cizího majetku pouze v rozsahu směrnice EU. Budou ale muset prokázat, že je potřebují ke správě daně a pouze v souvislosti s mezinárodní spoluprací. Finanční správa bude moci podle novely údaje získávat pouze v rozsahu nezbytném pro správu daní.

Banky, záložny nebo platební instituce například budou muset správcům daně poskytovat informace nutné například k identifikaci zařízení, kterým se klient připojuje po internetu a využívá sjednané služby. Půjde třeba o tzv. IP adresy nebo telefonní čísla.

Prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová před členy výboru zdůraznila, že čím víc se bude prolamovat mlčenlivost, tím menší bude důvěra mezi klientem a poskytovatelem služby, například advokátem, bankou nebo bankovním poradcem. To pak podle ní povede k horší kvalitě služeb.

Návrhem se má ještě dnes zabývat sněmovní ústavně právní výbor. Sněmovna by ho mohla schvalovat na schůzi, která začne koncem února.