Změny v systému státní podpory exportu plánovala již minulá vláda. Podle zprávy, kterou loni schválila, je ve hře pět variant. Jedna z nich počítá i se sloučením EGAP a ČEB. Banka by mohla také fungovat jako dceřiná společnost EGAP. Obě instituce se potýkají se ztrátovými obchodními případy z let 2007 až 2011. Některé vyšetřuje policie.
Ministr se chce také letos zaměřit na lepší spolupráci a vytvoření synergií mezi Technologickou agenturou, CzechTrade a CzechInvest, jak v návaznosti služeb, tak v rovině regionální a zahraniční sítě.
Export tuzemských firem byl loni rekordní. V přeshraničním pojetí se meziročně zvýšil o 5,7 procenta na 4,2 bilionu korun. Do Evropské unie vývoz vzrostl o 5,8 procenta. Dařilo se také zvyšovat export do zemí bývalého Sovětského svazu (+ 12,8 pct). O pětinu vzrostl export do Číny, do Německa české podniky vyvezly o 7,3 procenta zboží více.
Z deseti největších exportních trhů mírně klesl export pouze na Slovensko. Největší růst pak nastal do Německa, Polska, Francie či Nizozemska. Do Kanady vyvezly české podniky meziročně o 17 procent víc zboží, do Hongkongu o 17 procent víc. Kazachstán si připsal nárůst o 15 procent, Kolumbie o 45 procent. Oživení exportu také nastalo do Ruska (+9,2 pct) či na Ukrajinu (+28,6 pct).
Podle analytiků jsou čeští exportéři na hranici svých výrobních možností a nestíhají držet krok s tempem růstu objednávek ze zahraničí. V růstu jim brání hlavně nedostatek pracovní síly a poslední dobou i nedostatek materiálu. \"Rok 2018 tak bude z pohledu českých exportéru bezesporu obtížnější než roky minulé a neočekáváme proto, že by byly přepisovány pomyslné tabulky rekordů,\" uvedl nedávno místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.
mdk mal