Drábová: Politici budou muset řešit tlak na odstavení Dukovan

\"Vzniká velký tlak na to, aby byla provozní životnost elektráren na tuto dobu (40 let) omezena. Znamená to, že naší politickou reprezentaci, ať už bude jakákoliv, čeká někdy kolem roku 2023 bitva o dalších deset let v Dukovanech,\" uvedla dnes Drábová.

Dukovanský blok číslo jedna slouží od roku 1985 a poslední čtvrtý blok Dukovan od roku 1987. Podle dřívějších vyjádření firmy ČEZ by mohly být v provozu ještě přibližně 20 let, s odstavením bloků se tak počítá zhruba v letech 2035 až 2037. Elektrárna s instalovaným výkonem 2040 megawattů (MW) pokrývá asi pětinu tuzemské spotřeby elektřiny.

SÚJB loni a předloni postupně vydal povolení pro provoz všech dukovanských bloků na dobu neurčitou poté, co jim končily dřívější desetileté licence. Odstavené bloky v Dukovanech byl mohl nahradit nový jaderný zdroj tamtéž. Rozhodnutí o jeho stavbě ale dlouhodobě brzdí nejasnosti o způsobu financování.

Současný premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) ještě jako ministr financí v Sobotkově vládě několikrát uvedl, že výstavbu bloku by měl financovat sám ČEZ. To by ale mohlo být mimo jiné nevýhodné pro minoritní akcionáře. Ve hře je proto i rozdělení firmy.

Babiš na začátku února uvedl, že vláda ve spolupráci s ministerstvy průmyslu a financí navrhne tým expertů, který bude s vedením ČEZ právě o návrzích na rozdělení firmy hovořit. Řádově by měl mít pět až deset lidí. Majoritním akcionářem největší tuzemské energetické firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.

ČEZ v nedávné prezentaci určené členům hospodářského výboru Sněmovny uvedl, že z variant transformace ČEZ je nejlépe hodnocená možnost, kdy by se jaderné a konvenční zdroje oddělily od distribuce a takzvané nové energetiky.

Rozdělení firmy však není jedinou variantou, nad kterou se při rozhodování o financování případného bloku uvažuje. Ve hře je také možnost, že by stavbu nového bloku zajistila dceřiná společnost ČEZ, i varianta, že by tuto dceřinou společnost ČEZ odkoupil stát a poté by firma realizovala stavbu.

ČEZ celkem zkoumal šest možných alternativ rozdělení. Nejpreferovanější variantou je ta, že by stát plně vlastnil jadernou, uhelnou, těžební a obchodní část. Stavba nového jaderného zdroje by tak neměla žádný dopad na minoritní akcionáře, kterých má nyní ČEZ asi 30 procent. \"Nový ČEZ\", ve kterém by si měl stát v první fázi ponechat 51 procent, by zahrnoval distribuci, prodej, obnovitelné zdroje a energetické služby ESCO. Podíl státu v této firmě by se postupně mohl snížit na 25 procent.