Podlahové topení rychle nahrazuje konvenční vytápěcí systémy

20.07.2005 | , Dům a zahrada
BYDLENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Ačkoli argument, že chlad keramické dlažby je pouze pocitovou záležitostí a nikoli objektivně měřitelným kritériem, může znít jako obhajoba použití této podlahové krytiny i v obytných místnostech...

...může kontakt bosých nohou se studenou kameninou působit jako nepříjemný šok, zvláště po ránu. Nebývá obvyklé, aby byl dům vytápěn i přes noc a ranní zatopení nedokáže dlažbu vyhřát natolik, abychom ji vnímali stejně příjemně jako koberec či alespoň plovoucí podlahu. Řešením může být podlahové vytápění.

Kromě toho, že díky termostatu a spínacím hodinám dokáže připravit teplou podlahu v koupelně pro ranní vstávání a stejně příjemnou teplotu podlahy v kuchyni pro snídani v nedbalkách má podlahové vytápění ještě řadu dalších výhod. K těm nejvýznamnějším patří efektivnější distribuce tepla než u nejběžnějšího systému vytápění pomocí radiátorů. Teplo se totiž šíří od nohou a směrem ke stropu teplota v místnosti klesá, zatímco cirkulace vzduchu při vytápění radiátory probíhá přesně opačně: ohřátý vzduch směřuje ke stropu a než se dostane k podlaze, klesne jeho teplota často až o 30 procent!

Nic nového pod sluncem

Je na omylu ten, kdo by si myslel, že princip podlahového vytápění (a v poslední době i dalšího plošného způsobu vytápění - stěnového) je výmyslem posledních desetiletí. Už staří Římané totiž na začátku letopočtu poznali, že vytápěné stěny a podlahy přinášejí mnohem lepší efekt než kamna postavená uprostřed místnosti - kde jinde než ve svých proslulých termálních lázních. Vyvinuli proto systém, který rozváděl ohřátý vzduch z kamen do kanálů pod podlahami a za stěnami, odkud byl teprve odváděn ven z místnosti. (Tento tak zvaný hypokaustovský systém se stal mimo jiné také základem akumulačních krbových kamen s uzavřenou cirkulací teplého vzduchu.) Vzduch v místnosti se díky tomu ohřívá mnohem rovnoměrněji a teplo se šíří po celé místnosti rovnoměrně, navíc bez efektu cirkulace, který s sebou přináší i nežádoucí víření prachu.

Podobně pozitivní vlastnosti vykazuji i zmíněné stěnové vytápění. V principu jde o totéž - topné rohože nebo trubky s nosným médiem jsou umístěny nikoli v podlaze, ale ve stěně obytné místnosti, takže teplo se šíří horizontálně a ohřívá navíc i předměty ve své blízkosti, které pak mohou akumulované teplo předávat do okolí v době, kdy už se místnost přestane vytápět.

Díky rovnoměrnému šíření tepla umožňují podlahové i stěnové topné systémy vytápět místnost na teplotu o dva až tři stupně nižší než při vytápění radiátory, ovšem bez ztráty tepelné pohody a komfortu. Jinými slovy - budeme-li vytápět některým z plošných systémů řekněme na 22oC, bude nám stejné teplo jako v domě, v němž budou radiátory ohřívat vzduch na 25oC. Pozitivní efekt, zejména ekonomický, je nasnadě, zejména uvědomíme-li si, že snížením teploty o pouhé tři stupně Celsia ušetříme 18 % celkových nákladů na vytápění.

Autor článku

Michal Babor  

Články ze sekce: BYDLENÍ