Co je dobré vědět o práci v důchodu?

Po dosažení řádného důchodového věku nejsou žádná omezení ohledně výdělku či rozsahu pracovního úvazku. Řádní starobní důchodci mohou tedy pracovat na dobu neurčitou a pobírat i nadprůměrnou mzdu. Starobní důchodci mohou i současně pracovat pro více zaměstnavatelů, pro jednoho např. na dohodu o pracovní činnosti a pro druhého na zkrácený úvazek.

Omezení v předčasném důchodu

Výdělečné omezení se však vztahuje na předčasné důchodce, kteří až do dosažení řádného důchodového věku nemohou mít příjem zakládající účast na nemocenském pojištění. V praxi tedy pracují předčasní důchodci do dosažení řádného důchodového věku zpravidla na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně. Když je měsíční odměna z dohody o provedení práce do limitu, tak se z ní neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění.

• Jak se daní příjmy, když jste v předčasném důchodu

Ze mzdy se platí daně

Z dosažené hrubé mzdy ze zaměstnání na pracovní smlouvu odvádí starobní důchodci daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění jako ostatní zaměstnanci. Pouze při výpočtu zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Tato výhoda se však vztahuje pouze na zaměstnance ve starobním důchodu pracující za hrubou mzdou 12 200 Kč a méně z důvodu zkráceného úvazku. Při vyšší hrubé mzdě je výpočet zdravotního pojištění standardní. Při výpočtu daně z příjmu fyzických osob mají starobní důchodci při podepsaném prohlášení k dani nárok na základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč.

Pan Procházka je v řádném starobním důchodu. Pan Procházka pracuje pro zaměstnavatele XY na standardní pracovní smlouvu na dobu určitou. Hrubá mzda pana Procházky je 22 000 Kč. Na účet obdrží čistou mzdu 17 225 Kč, neboť z hrubé mzdy je mu zaměstnavatelem sražena záloha na daň z příjmu ve výši 2 355 Kč, sociální pojištění ve výši 1 430 Kč a zdravotní pojištění ve výši 990 Kč.

(foto: Shutterstock)

Pravidla pro ukončení pracovního poměru

Pracovní poměr může být ukončen pouze výpovědí zaměstnavatele, výpovědí zaměstnance nebo vzájemnou dohodou o ukončení pracovního poměru. Při podání výpovědi přitom běží dvouměsíční výpovědní lhůta, která začíná běžet prvního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi. Výpovědní lhůta přitom platí i pro starobní důchodce. Když chce zaměstnavatel nebo zaměstnanec ukončit pracovní poměr ihned, potom je nutné se na takovém postupu vzájemně dohodnout. Dohoda o ukončení pracovního poměru je však dvoustranný právní úkon. Při obdržení výpovědi ze strany zaměstnavatele náleží i zaměstnanci ve starobním důchodu nárok na odstupné, pokud jsou splněny zákonné podmínky uvedené v zákoníku práce. Dosažení důchodového věku neznamená, že zaměstnavatel nemusí zaměstnanci vyplácet odstupné.

Nárok na zvýšení důchodu

Pracující starobní důchodci mají nárok na přepočítání starobního důchodu. Za každých odpracovaných 360 kalendářních dní se na základě vlastní podané žádosti zvyšuje výpočtový základ starobního důchodu o 0,4 %. V praxi se zvýšení pohybuje zpravidla mezi 40 Kč až 90 Kč v závislosti na výši důchodu. O zvýšení důchodu lze však požádat pouze tehdy, pokud bylo z příjmu odváděno sociální pojištění.

Paní Veselá pracuje už více než rok v řádném starobním důchodu na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 9 000 Kč. Z měsíční odměny není paní Veselé odváděno sociální pojištění. Paní Veselá nemá tedy z důvodu práce nárok na zvýšení starobního důchodu.