Soud v tiskové zprávě zdůraznil, že otázka ceny by se řešila podle českého práva bez ohledu na to, zda by byla probírána před českým či německým soudem. Společnost Jihočeská plynárenská vznikla podle českého práva, valná hromada, kde se o ceně rozhodlo, se také uskutečnila podle českého práva a v češtině.
Český Nejvyšší soud chtěl od unijního soudu objasnit, zda se unijní nařízení řešící příslušnost k výkonu soudních rozhodnutí známé jako \"Brusel I\" vztahuje i na \"řízení o přezkoumání přiměřenosti protiplnění\", které je nový hlavní akcionář povinen poskytnout jako protihodnotu za akcie získané v důsledku rozhodnutí valné hromady o nuceném převodu akcií.
Valná hromada Jihočeské plynárenské totiž v prosinci 2006 rozhodla, že všechny její akcie získá majoritní akcionář, německá část skupiny E.ON. Valná hromada také rozhodla o částce, která za akcie připadla minoritním akcionářům. Toto rozhodnutí u českých soudů někteří z menšinových akcionářů napadli.
Německý E.ON příslušnost českých soudů zpochybňoval s tím, že podle pravidel \"Brusel I\" má být firma souzena v té členské zemi EU, kde má své sídlo, v daném případě tedy v Německu. Proti tomu stál pohled, také plynoucí z nařízení \"Brusel I\", že rozhodnutí uskutečněné určitou společností mají posuzovat soudy v zemi, kde tato firma sídlí. Spor přitom není o tom, že rozhodnutí o vyplacení minoritních akcionářů přijala společnost Jihočeská plynárenská, která sídlí v Česku.
Soudní dvůr EU dnes došel k závěru, že rozhodování o přiměřenosti protiplnění spadá mezi oblasti, o nichž má rozhodovat soud v zemi, kde má sídlo společnost, jež rozhodnutí o protiplnění přijala.
Unijní soud tak ve svém dnešním rozhodnutí potvrdil názor generálního advokáta soudu z loňského listopadu.