Americká cla začnou platit 15 dní po podpisu. V případě Mexika a Kanady bude tato otázka vyřešeny v rámci jednání o nové podobě Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). Pokud jednání ztroskotají, může být výjimka zrušena.
Mexiko s Kanadou výjimku sice přivítaly, nesouhlasí ale s jejím spojováním s NAFTA. S uvalením cel nicméně obě země obecně nesouhlasí. Kanada přislíbila, že bude na Washington tlačit, aby cla zrušil.
Vlády Japonska a Jižní Koreje budou rovněž usilovat o výjimku. Stejný postup zvolí i Austrálie, jejíž premiér Malcolm Turnbull dnes vyjádřil přesvědčení, že přístup USA k australským výrobcům bude příznivý. Trump při podpisu cel uvedl, že USA se k problematice poplatků staví pružně, což by mohlo signalizovat vyhlídky na dohodu.
Východoasijské státy na cla reagovaly ostře kriticky. Sdružení čínských ocelářů vyzvalo pekingskou vládu, aby podnikla rozhodné kroky proti americkému zboží včetně ušlechtilé oceli, uhlí a elektroniky. Soul se obává, že jihokorejská automobilka Hyundai bude muset platit vyšší ceny za dovozu surovin, což ji znevýhodní oproti americkým výrobcům aut.
Evropské státy chtějí na americký krok reagovat společně s Evropskou unií, tento záměr už oznámily mimo jiné Británie a Německo. Berlín považuje americké sankce za urážku blízkých partnerů. Odpověď bude podle Německa důrazná, ale učiněná s chladnou hlavou.
Eurokomisařka pro obchod Cecilie Malmströmová ohlásila, že EU jako blízký americký spojenec by neměla být cly zatížena a že bude o situaci v sobotu hovořit s americkým obchodním zmocněncem Robertem Lighthizerem. Uvedla také, že cla jsou podle EU v rozporu s WTO, takže není vyloučeno, že se Brusel na obchodní organizaci obrátí.
Evropské ocelářské sdružení Eurofer považuje rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit cla na dovoz oceli a hliníku za kontraproduktivní. Eurofer, k jehož členům patří firmy jako ArcelorMittal, ThyssenKrupp a Tata Steel Europe, v ranní tiskové zprávě varovalo, že krok poškodí ekonomiky Spojených států i Evropské unie.
Čtveřice hlavních německých hospodářských sdružení v čele s průmyslovou a obchodní komorou (DIHK) dnes varovala před nebezpečím roztočení spirály protekcionalismu.
O tom, že by EU měla zvážit zavedení ochranných opatření, dnes ČTK informovaly největší české hutní podniky - Třinecké železárny (TŽ) a ArcelorMittal Ostrava (AMO). Tyto ocelárny sice do USA dovážejí málo, obávají se ale zvýšení dovozu do Evropy.
O přesměrování vývozu na jiné trhy již hovoří největší ruská ocelárenská společnost Severstal. Ta sdělila, že americká cla za problém nepovažuje, neboť do USA loni dodala jen dvě procenta svého celkového objemu.
Zatímco Trump tvrdí, že vyhlášením cel plní své předvolební sliby o ochraně amerického průmyslu, republikáni s ním nesouhlasí a obávají se naopak poškození amerického hospodářství. Mnozí v této souvislosti varují, že obchodní válka nebude mít vítěze, neboť škody utrpí každý.
Proti Trumpovi se postavil i republikánský předseda Sněmovny reprezentantů USA Paul Ryan, která dosud s prezidentem úzce spolupracoval. \"S tímto krokem nesouhlasím a obávám se neplánovaných následků,\" řekl.