NKÚ prověřoval využití státních dotací na opravy silnic druhé a třetí třídy a částečně i evropských peněz, rozdělených ROP Jihozápad, v letech 2014 až 2016. U sedmi příjemců podpory - vybraných krajů a krajských organizací - pak zkontroloval 39 projektů za téměř 750 milionů korun. \"Kontrola neodhalila, že by peníze byly využívány neúčelně. Jejich přínos ale SFDI nevyhodnocoval,\" sdělil Kešner.
Stát poprvé mimořádně přispěl na opravy krajských silnic miliardami korun ze SFDI v roce 2015. Podle ministerstva dopravy to nemělo být systémovým řešením, ale peníze pak dával stát krajům na silnice i v dalších letech. Podle kontrolorů přesto SFDI nestanovil, jakých cílů by se pomocí těchto dotací mělo dosáhnout. \"Fond určil jen účel - tedy že se za tyto peníze mají zrekonstruovat a zmodernizovat silnice II. a III. tříd. Nijak už ale nevyhodnocoval, co konkrétně peníze přinesly,\" uvedl mluvčí NKÚ.
Kraje podle NKÚ dosahovaly pomocí dotací při opravách silnic různých výsledků. Třeba Plzeňský kraj s 4600 kilometry silnic II. a III. třídy získal v letech na státních i evropských dotacích 3,7 miliardy korun. Podíl cest v nevyhovujícím a havarijním stavu díky nim snížil o 1177 kilometrů. Liberecký kraj s 2100 kilometry silnic druhé a třetí třídy získal za stejné období zhruba dvě miliardy. Podíl silnic v nevyhovujícím stavu ale snížil jen o přibližně 150 kilometrů, a cest v havarijním stavu dokonce o 50 kilometrů přibylo.
Čtyři kontrolované kraje také podle NKÚ neměly spolehlivý nástroj či postup, jak stanovit předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na opravy silnic. \"Stanovení předpokládaných hodnot nechávaly v rukou externích dodavatelů. Nijak už ale neověřovaly, jak byla tato hodnota určena,\" sdělil mluvčí kontrolorů. Průměrná cena opravy jednoho kilometru silnic druhé a třetí třídy tak v daných regionech kolísala od 1,5 milionu až po 14 milionů korun.