Místo dálnice mezi Brnem a M. Třebovou by mohla být nová silnice

\"Ministerstvo dopravy zvažuje možnost realizace kapacitní komunikace silnice I. třídy s mimoúrovňovým křížením a omezeným přístupem, která by umožňovala lepší obslužnost území,\" uvedl náměstek. Zvažovaná silnice by mohla mít podle něj kratší mezisjezdové úseky. \"Pro obyvatele území by to bylo možná přijatelnější,\" míní náměstek.

Řešení má podle něj nabídnout územní studie jihomoravského krajského úřadu, jejíž dokončení předpokládá ministerstvo dopravy v roce 2019. Bude sloužit jako podklad pro aktualizaci zásad územního rozvoje kraje, podotkl Čoček. Náměstek jihomoravského hejtmana Martin Maleček uvedl, že územní studie bude hotova už letos v listopadu, zásady územního rozvoje mají být aktualizovány do září 2020.

Za nerealizovatelné označil Čoček požadavky iniciátorů petice, aby příprava trasy byla dokončena v letech 2021 a 2022. \"Technicky to nelze zrychlit,\" prohlásil. Poukázal také na problémy se stanovením trasy komunikace jižně od obce Černá Hora, zejména s jejím napojením na problémy D1 u Brna. Část místních obyvatel se brání tomu, aby trasa vedla v souladu s původními plány přes Bystrc, další volali po obchvatech svých měst a obcí severně od Brna.

Blanenská senátorka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL) za organizátory petice požadovala, aby ministerstvo dopravy zařadilo dálnici či silnici do programového prohlášení příští vlády a zařadilo ji mezi strategické komunikace. Ředitelství silnic a dálnic by mělo kvůli tomu podle Vítkové zadat zpracování studie proveditelnosti stavby, ekonomické efektivnosti a záměr projektu včetně zpracování podkladů pro územní rozhodnutí.

Dálnice D43 je plánovaná už od roku 1938. Napojením na chystané prodloužení královéhradecké dálnice na Olomouc by měla odlehčit dálnici mezi Prahou a Brnem a také stávající silnici I/43 z Brna do Svitav, která je přetížená a místem dopravních nehod s tragickými následky.