Na přípravu vedení vody pro Frýdlantsko možná půjde 60 mil. Kč

Původně se mluvilo o tom, že bude potřeba uvolnit 150 až 160 milionů korun. Podle Brabce půjde do vlády nižší částka navrhovaná ministerstvem zemědělství. \"Budeme diskutovat, zda bude stačit nebo ne,\" uvedl Brabec.

V oblasti Frýdlantu, Hrádku nad Nisou a Chrastavy vysychají studně a mizí potoky a s plánovaným rozšířením dolu Turów se to zřejmě ještě zhorší. Vyplývá to ze studie, kterou si nechaly zpracovat vodohospodářské společnosti na české straně. Regionu hrozí, že přijde o zdroje vody. Riziko, že se tak stane dřív, než bude alternativní trasa dokončená, podle Brabce je. \"Výstavba alternativní linie se odhaduje, že by trvala, včetně přípravy, zhruba sedm až osm let,\" uvedl Brabec.

Podle něj i proto chtějí nadále vyvíjet tlak na polskou stranu, která dosud nedodala slibovanou dokumentaci EIA. \"Už měla být do konce roku, ale opět nebyla předložena. S novým polským ministrem životního prostředí se sejdu zhruba do měsíce a toto bude jedno z hlavních témat,\" řekl Brabec.

Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Důl by se měl rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. Dnes je hranice dolu zhruba kilometr daleko, posunout by se měla asi na 300 metrů od nejbližšího obydleného českého území v Uhelné na Hrádecku. Podle informací z databáze EIA počítá vlastník i s prohloubením dolu až do 80 metrů pod úroveň hladiny moře, což by mohlo přilehlé oblasti zcela připravit o vodu. Na řešení akutního nedostatku pitné vody pro 30.000 lidí bude v takovém případě v nejbližších letech třeba miliarda korun, a naplní-li se černé scénáře, stamiliony navíc. Obce ani kraj na to peníze nemají.

Ministerstvo životního prostředí už loni rozhodlo, že dá 30 milionů korun na rozšíření monitoringu spodních vod na Frýdlantsku. Peníze by měly zajistit sledování spodních vod do roku 2020, pokračovat by ale mělo až do roku 2044.