\"Jaderný zdroj bychom měli postavit,\" řekl Dlouhý. Podle něj jsou v Česku pro stavbu vhodné společenské podmínky, které v okolních zemích nejsou. Stavba by navíc měla přínos pro český průmysl a ekonomiku, uvedl.
To, že se v Evropě nové jaderné zdroje příliš nestaví, označil z osobního pohledu za irelevantní. Komora podle něj nechce ze sebe dělat energetické odborníky, myslí si ale, že podobná instituce by měla mít na budoucnost české energetiky názor.
Výstavbu nového jaderného bloku čistě z peněz ČEZ podporoval Babiš ještě jako ministr financí v minulé vládě. Argumentoval mimo jiné tím, že firma má peněz dost. Podobný krok by ale mohl být nevýhodný pro minoritní akcionáře. Začalo se proto řešit možné rozdělení nebo transformace ČEZ.
Mimo jiné vzniká tým expertů, který by měl s ČEZ rozdělení řešit. Premiér v únoru ČTK řekl, že jeho členy navrhne vláda ve spolupráci s ministerstvem financí a ministerstvem průmyslu a obchodu. Majoritním akcionářem největší tuzemské energetické firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.
ČEZ celkem zkoumal šest možných alternativ rozdělení. Nejpreferovanější variantou je ta, že by stát plně vlastnil jadernou, uhelnou, těžební a obchodní část. \"Nový ČEZ\", ve kterém by si měl stát v první fázi ponechat 51 procent, by zahrnoval distribuci, prodej, obnovitelné zdroje a energetické služby ESCO. Podíl státu v této firmě by se postupně mohl snížit na 25 procent.
Rozdělení firmy není jedinou variantou, nad kterou se při rozhodování o financování případného bloku uvažuje. Ve hře je také možnost, že by stavbu nového bloku zajistila dceřiná společnost ČEZ, i varianta, že by tuto dceřinou společnost ČEZ odkoupil stát a poté by firma realizovala stavbu.