Syndrom nemocných domů (6)

Ať už je dům starý, nebo je to čtrnáct dnů stará novostavba, nebezpečí v něm hrozí, protože může obsahovat látky, které naše tělo prostě nemá rádo. A nemusí to být syntetický produkt, i některým přírodním látkám bychom se měli vyhýbat, nebo je ze své blízkosti vyloučit.

Formaldehyd

Možná, že jste slyšeli o formaldehydu, který vzniká při spalování uhlí a dřeva na otevřeném ohni, nebo jej vdechují při kouření cigaret s tisícem dalších potencionálně nebezpečných látek kuřáci. Stejná látka také může být obsažena v barvách, krytinách podlah, nebo je jí lepen nábytek, je možné ji nalézt taky v oblečení, čistících prostředcích nebo nekvalitních hračkách. Zvýšená koncentrace formaldehydu byla změřena v některých řadách populárních dřevostavech Okál, které pocházejí ze 70. a 80. Let minulého století.

Formaldehyd je karcinogen skupiny 1, tedy nebezpečný pro člověka. Vdechování jeho výparů může způsobit alergie, atopický ekzém, záněty, rakovinu. Jeho přítomnost také poznáte podle vysušené sliznice a nutkání ke kašli.

U nábytku, zvlášť u toho levnějšího, byste si měli zkontrolovat, zdali neobsahuje fenol-formaldehydové pryskyřice. Toužíte-li v domě po krbu, zvolte raději uzavřené topeniště například krbové vložky, nebo krbová kamna. Nejúčinnějším snížením koncentrace formaldehydu v místnostech je časté větrání.

Stejná pravidla chování platí pro omezení koncentrace dalších těkavých látek, které se vypařují třeba z nábytku, tiskáren a dalších umělých materiálů v domácnosti.

(foto: Shutterstock)

Skelná vata

Tato látka se používá jako tepelná izolace na fasády, do příček a také stropů domácností. Nebezpečné, tedy dráždivé byly hlavně v minulosti. Současné technologie výroby jsou pro člověka daleko příznivější a skelná vata ze současné produkce se nepovažuje za nebezpečnou.

Při manipulaci se skelnou vatou se uvolňují vlákna, která můžeme vdechnout. Potom nám mohou způsobit dýchací potíže, což se týká hlavně pracovníků stavebních firem. Ti se musí při manipulaci se skelnou vatou chránit rouškami.

Izolaci ze skelné vaty je potřeba zakrýt, nejlépe zabudovat do stěn. Odborníci doporučují vyměnit desítky let starou skelnou vatu za novou. Při odstraňování staré izolace je nutné používat ochranné pomůcky, dobře větrat a zacházet se skelnou vatou velmi opatrně.

Plísně

Pokud se v místnostech nevětrá, nebo je v nich i z jiných důvodů vlhko, tvoří se nejčastěji na stěnách plísně. Často na ně můžete narazit ve venkovních rozích nezateplených nevětraných místností, v místech za nábytkem, kam se příliš nedostane vzduch nebo tam, kde často zatéká třeba prasklým okapem.

Vdechování spór plísní může způsobit dýchací potíže a alergii. Zvýšená vlhkost zároveň poškozuje nábytek, který plesniví, což se týká také potravin tam obsažených, oblečení nebo obuvi, poškozuje i povrchy stěn.

Pokud plísně odhalíme, je v první řadě třeba odstranit příčinu vlhkosti. Poté se musí dbát na to, aby se místo dobře větralo, případně se opravila nebo vybudovala hydroizolace. Pokud to není možné, nebo není jiné cesty a nic nepomáhá, zkuste tam umístit odvlhčovací jednotku nebo systém nuceného větrání.

Celý seriál o nemocných domech

• Co to je syndrom nemocného domu (SBS)?
• Jak poznat nemocný dům?
• Co způsobuje syndrom nemocných domů?
• Poznáte syndrom nemocných domů na sobě?
• Na co si dát pozor?