Co si v insolvenci nemůžete uplatnit v daňovém přiznání?

Daňové přiznání musí podat všechny OSVČ, právnické osoby, ale i zaměstnanci, kteří mají více zaměstnání anebo příjmy z pronájmu. Mnoha lidem v běžném pracovním poměru se pak vyplatí přiznání podat, i když nejsou povinni, ale za to mají třeba hypotéku, stavební spoření nebo penzijní a životní pojištění. Jak jsou na tom ale osoby v insolvenci a exekuci?

Co je insolvence?

Insolvence znamená neschopnost splácet a dostát svým peněžitým závazkům. V insolvenčním řízení je pak řešen možný úpadek dlužníka či společnosti a zároveň také vypořádání všech věřitelů. Ne pouze jednoho, jako to řeší běžná exekuce. O insolvenci pak blíže pojednává zákon č. 182/2006 Sb.

Kód rozlišení typu DAP

Jestliže v roce 2019 hodláte podávat daňové přiznání za rok 2018 a v tomto zdaňovacím období u vás došlo k insolvenci, jste povinni tuto informaci zanést do tiskopisu. Učiníte tak už v záhlaví v kolonce 04 s názvem Kód rozlišení typu DAP. Pro osobu v platební neschopnosti platí kód G. Při případném úmrtí poplatníka pak I. U využití obou bude třeba uvést i datum, kdy k dané věci došlo.

V 1. a 2. oddíle pak klasicky uveďte údaje o vás a samozřejmě i veškeré příjmy. Pokud vám formulář zpracovává daňový poradce, zahrne se do něj samozřejmě i on.

Nezdanitelné části základu daně

Ve 3. oddíle můžeme vidět tzv. odečitatelné položky. Mezi tyto položky lze zařadit:

• dary – max. 15 %,
• úroky z hypotéky nebo stavebního spoření – max. 300 000 Kč,
• příspěvky na penzijní pojištění, připojištění a doplňkové penzijní spoření – max. 24 000 Kč,
• životní pojištění – max. 24 000 Kč,
• odborové příspěvky – max. 3000 Kč,
• úhrada za zkoušky – max. 10 000 Kč, u zdravotně postižených 13 000 Kč, u těžkého postižení 15 000 Kč.

Odečtením těchto položek, pokud jsou, si lze snížit daňový základ. Poplatník, který se ale nachází v insolvenčním řízení a daňové přiznání podává v průběhu zdaňovacího období, uplatnit nezdanitelné části základu daně nemůže.

zdroj: Shutterstock

Daňová zvýhodnění v insolvenci

Podle zákona o daních z příjmu § 38gb (odstavec 1) osoba v insolvenci během zdaňovacího období nemůže uplatnit daňová zvýhodnění s výjimkou slevy na poplatníka (24 840 Kč) a na vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti podle § 35c. Zvýhodnění pak vypadá pro rok 2018 takto:

• první dítě – 15 204 Kč/rok,
• druhé dítě – 19 404 Kč/rok,
• třetí a každé další dítě – 24 204 Kč/rok.

Vrácení přeplatku na daních při exekuci

Nejčastěji je exekuce (ale i insolvence) uvalena na srážky ze mzdy. Zde se pak nabízí otázka, zdali případně obdržený daňový přeplatek patří poplatníkovi anebo věřitelům. Předem je dobré si uvědomit, že srážky jsou odváděny z čisté mzdy a součástí čisté mzdy je i vratný přeplatek, což znamená, že odvodu pro věřitele tedy rozhodně podléhá, a to jak u zaměstnance, tak i u OSVČ. Jiná situace ale může nastat v případě, kdy je součástí přeplatku daňový bonus. I ten však lze podle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze (1 VSPH 241/2013) postihnout coby peněžitou pohledávku.

Pokud by přeplatek zaměstnavatel do mzdy zaměstnance nezahrnul, jedná se o porušení zákona v ohledu maření uspokojení pohledávky.

Jak je to se srážkami ze mzdy u více zaměstnavatelů?

Pokud jsou v rámci exekuce či insolvence na poplatníka uvaleny srážky ze mzdy, odvádí je každý zaměstnavatel, nikoliv pouze ten ,,hlavní“. Oběma však musí být doručen exekuční příkaz včetně doložky právní moci společně s rozhodnutím, o jakou výši srážky ze mzdy se má jednat.

Čtěte také:

• Kde najít formulář daňového přiznání?
• Kdo nemusí odevzdat daňové přiznání?