Nepreferovanější varianta transformace prezentovaná dříve firmou přitom počítá s tím, že distribuce by byla součastí \"Nového ČEZ\", ve kterém by se podíl státu mohl postupně snížit na 25 procent. Stát je nyní majoritním vlastníkem ČEZ, přes ministerstvo financí drží zhruba 70 procent akcií.
\"Čeká nás vážná debata a zájmy státu musí být zásadní,\" řekl Babiš. Premiér ještě jako ministr financí v minulé vládě podporoval výstavbu nového jaderného bloku z peněz ČEZ. Argumentoval mimo jiné tím, že firma má peněz dost. Podobný krok by ale mohl být nevýhodný pro minoritní akcionáře. Začalo se proto řešit možné rozdělení nebo transformace společnosti.
ČEZ dříve uvedl, že celkem zkoumal šest možných alternativ rozdělení. Nejpreferovanější variantou je ta, že by stát plně vlastnil jadernou, uhelnou, těžební a obchodní část. \"Nový ČEZ\", ve kterém by si měl stát v první fázi ponechat 51 procent, by zahrnoval distribuci, prodej, obnovitelné zdroje a energetické služby ESCO.
Rozdělení firmy není jedinou variantou, nad kterou se při rozhodování o financování případného bloku uvažuje. Ve hře je také možnost, že by stavbu nového bloku zajistila dceřiná společnost ČEZ, i varianta, že by tuto dceřinou společnost ČEZ odkoupil stát a poté by firma realizovala stavbu.
Nyní také vzniká tým expertů, který by měl s ČEZ rozdělení řešit. Babiš v únoru ČTK řekl, že jeho členy navrhne vláda ve spolupráci s ministerstvem financí a ministerstvem průmyslu a obchodu.
ČEZ je největší tuzemská energetická firma. Společnost v úterý oznámí výsledky svého loňského hospodaření. Analytici odhadují, že firmě meziročně vzrostl čistý zisk o 29 procent na 18,8 miliardy korun. Tržby podle nich zůstaly na předloňské úrovni 203,7 miliardy korun.