\"Většina ministrů přijala naše argumenty. Shodli se, že členským státům musí zůstat nezbytná flexibilita, protože jedině tak může každá země zohlednit specifické vnitrostátní podmínky a potřeby. To se u nás týká především problematiky zastropování,\" uvedl Milek. Pozemkové výměry českých farem patří mezi největší v unii.
Viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada uvedl, že ještě není jasné, kdy se stihne nová legislativa schválit, zda v letošním roce a tedy za současného Evropského parlamentu, nebo až po volbách do europarlamentu. Podle něj je prioritou, aby se balík peněz věnovaný zemědělství udržel na současné úrovni. Nutné tak podle něj bude zvýšit odvody peněz do evropského rozpočtu.
Diskuse o podobě přímých plateb pro zemědělce, včetně možnosti určení jejich horní hranice, je součástí debaty o tom, jak bude vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020. V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu chce unie nejen udržet své nynější priority, ale v době odchodu Británie z EU také financovat nové politiky, včetně například lepšího řešení migrační problematiky či vyšší bezpečnosti. Společná zemědělská politika přitom představuje téměř 40 procent každého unijního rozpočtu.
Zemědělské podniky v České republice mají ve srovnání států EU největší průměrnou výměru 133 hektarů a také ekologické farmy patří s průměrnými 120 hektary mezi největší v unii. Podobně jako na Slovensku to má historické důvody v komunistické kolektivizaci.
Ministr dnes také zopakoval, že prosazuje zavedení oznamovací povinnosti vlastníků při prodeji zemědělské půdy.