Syndrom nemocných domů (7)

Jedno je jisté – budovám SBS skutečně nevadí. Člověk ale k pobytu v takových prostorech utvořen nebyl a mnohdy má z práce nebo bydlení v těchto stavbách zdravotní problémy.

Strašidlo 21. století

Stavební styl velkých uzavřených objektů, ve kterých zaměstnanci tvoří hodnoty, se k nám sice dostal se zpožděním několika let. Ale je tady a setkáváme se s ním na každém kroku. Navíc se taky hojně „renovují“ staré budovy, u nichž je předpoklad, že SBS u uživatelů nastane. Pokud se například stavba zateplí a vymění se u ní okna, může vzniknout dokonale uzavřená budova, která je nevětraná a nemá žádný přívod čerstvého vzduchu. Může se zde tvořit vlhkost, která vede k množení plísní.

Ze statistik údajů Státního fondu životního prostředí vyplývá, že se tento problém týká tří čtvrtin škol, zdravotnických zařízení, pečovatelských domů a kanceláří. Budovy, ve kterých bydlíme či do nich chodíme nakupovat, by nás také neměly nechávat v klidu. Z výsledku je pak zřejmé, že u nás dva lidé ze tří trpí syndromem nezdravých budov vlivem špatného mikroklimatu v budovách. Ne nadarmo se tedy SBS říká strašák 21. století.

Smrdí vám práce? Možná za to může plíseň....

(foto: Shutterstock)

Které budovy to jsou?

Kde tedy může vzniknout SBS? Jsou to budovy zcela uzavřené, bez oken a dalších prosklených ploch. Mohou to být určité typy velkých obchodních domů, nebo průmyslových továren. Týká se to ale všeho, co je v budovách navrženo špatně, co nefunguje, nebo co prostě lidé špatně snášejí. Může to být otázka větrání a dalších škodlivin kdekoliv v průmyslu, například prašnosti. A nemůžeme vyloučit ani biologickou kontaminaci, tedy riziko nakažení se infekcí. To se týká hlavně školek a nemocnic. A pak máme domy postavené z nebezpečných materiálů, třeba z azbestu, což je nebezpečný karcinogen.

Vezměme si vzorový příklad: Když pracuje víc skupin lidí na stejném místě, všichni dýchají kyslík a vydechují oxid uhličitý. Okna jsou fixní, nejdou otevřít, větrání zajišťuje klimatizace. Ta by se měla pravidelně čistit, ale realita bývá jiná. Větrá se tedy málo, vzduch se vyměňuje, ale nemusí být kvalitní. Položí se nové linoleum, nakoupí se nový nábytek. Místnost voní novotou: lepidly, ředidly a dalšími chemikáliemi. V takovém prostředí na sebe alergie nedají dlouho čekat. A lidé, kteří jimi už trpí, v takové budově nejspíš nevydrží. 

Okna a klimatizace

V nově navržených budovách si tedy zpravidla neotevřete okno a nevyvětráte, do místnosti nemůžete jen tak nechat vniknout čerstvý vzduch. Pokud v nich vůbec okna jsou. Každý si pak dokáže představit, co se stane, když v podobných prostorách přestane v parném létě fungovat klimatizace. Kdo to zažil, ví, že je to srovnatelné s pobytem v sauně, dlouhodobě k nevydržení. Navíc ze sauny  můžete odejít, ale když v práci bezodkladně dokončujete nějakou práci a zůstat tam musíte, je to náročné po psychické i fyzické stránce. V podobných prostorách je prostě větrání nutností. Jinak se v nich sráží vlhkost a vznikají plísně. Ty jsou samozřejmě další příčinou alergií. Plísně taky mohou produkovat mykotoxiny, které mohou být karcinogenní.

Pokud tedy v podobných místnostech nejdou otevřít okna, musí se suchý vzduch vlhčit. To ale vzduchotechnika vždycky nezvládne. Navíc klimatizaci snášíme každý jinak a někteří z nás vůbec ne. A musíme si také uvědomit, že  klimatizace většinou nasává vzduch z ulice. Jestliže je ta ulice městská a frekventovaná, nasává vzduch plný výfukových plynů a dalších škodlivin. A jak jsme již popsali, klimatizace by se měla pravidelně čistit. Když se přístroj řádně neudržuje, roznáší bakterie a plísně. Citlivější lidé na to opět doplácejí.

Celý seriál o nemocných domech

• Co to je syndrom nemocného domu (SBS)?
• Jak poznat nemocný dům?
• Co způsobuje syndrom nemocných domů?
• Poznáte syndrom nemocných domů na sobě?
• Na co si dát pozor?
• Plísně a skelná vata, rozesou vás natotata