Server Il Fatto Quotidiano uvádí, že obchod se týká jedněch z nejprodávanějších laických deníků Hürriyet a Posta, dále populárních sportovních novin Fanatik a televizních stanic CNN Türk i Kanal D. Konglomerát Dogan Holding vlastní také stejnojmennou tiskovou agenturu. Cena by se měla pohybovat okolo 890 milionů dolarů bez započtení dluhu a dalších závazků.
Agentura AFP označuje deník Hürriyet za vlivný deník s vysokým nákladem, standardy a mezinárodním renomé; jeho anglickou verzi podle AFP čtou Turci žijící v cizině a zahraniční diplomaté působící v Turecku.
\"Dojde-li k této velké akvizici, včetně deníku Hürriyet, turecký mediální průmysl se ocitne pod přímou politickou kontrolou prezidenta Erdogana,\" komentoval jednání o prodeji na twitteru známý komentátor Kadri Gürsel.
Mediální část společnosti Dogan Holding dostala v roce 2009 obří pokutu v přepočtu téměř 60 miliard Kč za údajné neplacení daní. Podle kritiků to byl pokus, jak zastavit kritiku tehdy ještě premiéra Erdogana, která byla z tohoto mediálního domu často slyšet. Kvůli zaplacení pokuty a penále musela skupina prodat - už tehdy holdingu Demirören - deníky Milliyet, Vatan i televizní stanici Star TV.
V žebříčku organizace Reportéři bez hranic skončilo Turecko na 155. místě ze 180 zemí, v blízkém sousedství Běloruska (153.), Iráku (158.) či Egypta (161.). Nevládní organizace obhajující svobodu tisku a médií na svém webu píše, že v Turecku jsou vězněny desítky novinářů bez soudu a že se země stala \"největší světovou věznicí zaměstnanců médií\". Zbylí novináři jsou vystaveni státní zlovůli: státní moc proti nim vede soudní procesy, přicházejí o majetek, pasy či novinářské průkazy.
Téměř všechna média až na několik výjimek sledují podle AFP provládní linku. Symbolem opozičního tisku se staly noviny Cumhuriyet, jejichž majitel, šéfredaktor a několik novinářů byli soudem obviněni z \"teroristické\" činnosti.