Veterináři dlouhodobě zdůrazňují, že včasné vyhledávání a likvidace těl uhynulých divočáků je důležitou součástí boje proti šíření nákazy. \"S příchodem jara nastávají příznivé podmínky pro pohyb v terénu a důsledné prohlídky revírů. Zároveň přichází období, kdy může opět docházek k výraznějším přesunům populací divokých prasat, čímž opět roste riziko šíření nákazy. Proto chceme myslivce motivovat k intenzivnímu hledání uhynulých těl,\" uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Nejméně dva pracovní dny před samotnou prohlídkou musí myslivecké spolky veterináře informovat o jejím termínu, místě srazu jejích účastníků a dodat telefonický kontakt. Prohlídky navíc musí evidovat. Po předložení informace o uskutečnění prohlídek krajské veterinární správě, která je zkontroluje, budou moci myslivecké spolky žádat ministerstvo zemědělství o platbu ve výši 150 korun za hektar.
V případě, že myslivci při prohlídce najdou tělo divokého prasete, nesmí s ním manipulovat do příjezdu přivolaného veterinárního inspektora. Odvoz a likvidaci těla zabezpečí asanační podnik v Otrokovicích na Zlínsku.
Rozloha zamořené oblasti, která zahrnuje asi polovinu okresu Zlín, nyní činí zhruba 50.000 hektarů. Veterináři podle Majera nová opatření s uživateli honiteb podrobně projednali. V případě nalezení a nahlášení uhynulého divokého prasete má nálezce nadále nárok na nálezné ve výši 5000 Kč.
V Česku se africký mor prasat, který není nebezpečný pro člověka, objevil poprvé loni v červnu na okraji Zlína. Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí krajského města dosud veterináři potvrdili africký mor prasat u více než 200 uhynulých, zastřelených nebo odchycených divokých prasat. Od začátku února byla nákaza prokázána u dvou uhynulých a tří ulovených divočáků ve vysoce rizikové oblasti. Do chovů se zatím nákaza nerozšířila. Kdyby se to stalo, veterináři by je museli nechat vybít.