Na soukromý sektor připadalo ke konci loňska z celkové zahraniční zadluženosti 72,4 procenta. Zbývající část tvořily závazky veřejného sektoru, mezi které se zahrnují dluhy vládního sektoru, subjektů s majoritní účastí státu a závazky soukromých subjektů garantované vládou. \"V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 41,9 procenta z celkových dluhových pasiv,\" uvedla centrální banka.
Vládní sektor se na celkovém zahraničním dluhu podílel 18,3 procenta. \"Pokles stavu zahraničních závazků u vládního sektoru souvisel zejména s mírným snížením držby korunových dluhopisů nerezidenty a splácením dříve přijatých zahraničních půjček,\" komentovala čísla ČNB.
Ve čtvrtém čtvrtletí se snížilo také zadlužení bank zejména tím, že splácely krátkodobé zahraniční vklady. \"Zahraniční zadlužení bankovního sektoru (včetně závazků ČNB) tvoří 44,6 procenta celkové zadluženosti, sdělila centrální banka.
Zahraniční dluhy ostatních sektorů se na celku podílely 37,1 procenta. Do jejich růstu se podle centrální banky promítly především přijaté obchodní úvěry, finanční půjčky a podnikové dluhopisy vydané v zahraničí.
Zahraniční dluh Česka stoupá vytrvale. Přes jeden bilion korun se poprvé přehoupl ve druhé polovině roku 2004, dva biliony korun překonal v roce 2010 a tři biliony o pět let později. Čtyři biliony pokořil ke konci loňského prvního čtvrtletí.