Český hrubý domácí produkt přepočítaný na jednoho obyvatele dosáhl předloni 88 procent průměru EU, od roku 1995 si tak Češi polepšili o 12 procentních bodů. Slovensko dohání Evropu mnohem rychleji, za stejnou dobu poskočilo o 29 bodů. Startovní pozice Slovenska ale byla mnohem horší, HDP na hlavu proto v roce 2016 dosáhl jen 77 procent průměru EU.
V roce 2004 Česko i Slovensko společně vstoupily do EU. Po pěti letech a jejich cesty znovu rozdělily. Na prahu globální finanční krize se SR rozhodla přijmout jednotnou evropskou měnu a stát se součástí eurozóny. \"Ani v podmínkách extrémního vnějšího ekonomického tlaku, kterému byly obě ekonomiky vystaveny na přelomu první a druhé dekády tohoto století, se nepotvrdilo, že by přechod na euro, resp. setrvání u koruny, znamenalo pro jednu či druhou ekonomiku jasnou a nezpochybnitelnou konkurenční výhodu u dynamiky hospodářského růstu,\" uvedl hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka.
Nejzřetelněji se společné kořeny české a slovenské ekonomiky projevují v závislosti na automobilovém průmyslu. V obou zemích se ročně vyrobí přes milion vozů, což je v součtu 13 procent výroby aut v EU. V přepočtu na obyvatele jsou obě země na prvních dvou příčkách na světě, ostatní je následují s velkým odstupem. \"Relativně vysokou závislost na automobilovém průmyslu potvrzuje i podíl tohoto oboru na celkové přidané hodnotě. Obě země jsou tak \'vydány na pospas\' cyklické poptávce po nových osobních autech v Evropě, která právě kulminuje,\" upozornil analytik ČSOB Petr Dufek.
Jednou z mála velkých odlišností je situace na pracovním trhu. Rozdíl mezi nezaměstnaností v Česku a na Slovensku vždy činil nejméně čtyři procentní body. Zatímco česká nezaměstnanost je nyní u historického dna, na Slovensku dosahuje 7,4 procenta. ČR stejnou míru nezaměstnanosti zažilo naposledy před osmi lety.
Slovensko dlouhodobě bojuje nejen s vysokou nezaměstnaností, ale i s pomalým růstem nabídky pracovních míst. \"Dochází tak k situaci, kdy Slováci často odcházejí za prací do Česka, které je v současnosti na přílivu zahraničních pracovníků bytostně závislé,\" připomněl Dufek. I když se situace na Slovensku v tomto směru v posledních letech zlepšuje, zůstává míra nezaměstnanosti v porovnání s ČR trojnásobná.