Chceme zachování karenční doby, píšou zaměstnavatelé Babišovi

Všechny navrhované varianty podle nich přinášejí riziko nárůstu doby pracovní neschopnosti zaměstnanců, což je pro zaměstnavatele nežádoucí důsledek této změny. Vyvolal by zvýšení nároků na ostatní zaměstnance a vyšší náklady pro zaměstnavatele kvůli nárůstu a proplácení přesčasové práce. \"Návrhy to nereflektují. Vůbec nezohledňují aktuální situaci na trhu práce, kdy chybí statisíce zaměstnanců ve všech sektorech včetně státní správy,\" upozornili.

Hnut ANO navrhlo, aby zaměstnavatelé platili stejně jako dosud nemocenskou po deset dní, termín ale posunulo od 1. do 11. dne nemoci, nyní platba od zaměstnavatele začíná 4. den nemoci a v 15. dnu povinnost přebírají zdravotní pojišťovny. První tři dny nemoci lidé nedostávají nyní nic.

\"Jsme připraveni o navrhovaném zrušení karenční doby jednat, jakmile vláda zavede e-neschopenku. Vyzýváme ke zrychlení procesu, plánovaný rok zavedení 2020 je pozdě. Pak jsme připraveni jednat o úpravě varianty, kterou předložilo hnutí ANO. Náš zásadní požadavek na její úpravu je, aby v sobě nesla kompenzaci zaměstnavateli za poskytování náhrady mzdy 30 procent, a to ve snížení pojistné sazby odvodu nejméně o 0,2 procentního bodu,\" stojí v dopise.

Zástupci zaměstnavatelů, odborů a vlády se v pondělí nedomluvili na parametrech proplácení prvních tří dnů nemoci a budou v jednáních pokračovat. Zaměstnavatelé nesouhlasili s návrhem sociální demokracie, aby zaměstnanci dostávali v prvních třech dnech nemoci 60 procent denního výdělku. Varianta podporovaná ministerstvem práce a sociálních věcí počítá s 30procentní nemocenskou, třetí varianta navrhuje 60procentní nemocenskou současně se zavedením vyšších odvodů pro zaměstnance.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté úpravu nechali v platnosti.